Městské divadlo Žilina: Opilí - Divadlo pod Palmovkou

Režie: EDUARD KUDLÁČ

Hra jedné z nejrespektovanějších a nejkontroverznějších osobností současného ruského dramatu, výjimečného a rozporuplného Ivana Vyrypajeva, spojuje několik opileckých osudů odehrávajících se během jednoho večera. Obyčejní lidé vykonávající v běžném životě nejrůznější zaměstnání jsou opojení „božským nápojem" - zasažení okamžikem svobody a pravdy. Prožívají momenty, které posunují hranice, mění jejich životy a vytvářejí množství komických, ale přitom také mrazivě upřímných situací. Na dně skleničky se ukrývají ty nejpodivnější ale i nejzákladnější touhy. Touhy po lásce a pravdě, po něčem opravdovém a intenzivním. A opilci se stávají svého druhu proroky. Možnosti se zdají nekonečné a budoucnost se zdá slibovat vše, na co si lze vzpomenout. Jenže po každé opilosti přichází vystřízlivění… 
Hra je jedinečným a odvážným pokusem sledovat člověka ve chvíli, kdy se cítí zranitelně a božsky zároveň, v momentě opojení ducha a osvobození mysli. Protože narůstající množství vypitého alkoholu dělá z obyčejných lidí proroky, schopné vidět pravdu a aspoň na chvilku se dotknout skutečnosti. Co když Bůh ke světu promlouvá právě přes ty, kteří jsou opilí? 

Představení se hraje 90 minut bez přestávky.

Po představení bude následovat diskuze s tvůrci inscenace cca ve 20.40 hod.

EDUARD KUDLÁČ

Jeden ze současných nejrespektovanějších slovenských divadelních režisérů se narodil 28. října 1972 v Žilině. Vystudoval divadelní režii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě a účastnil se kurzu Summer Academy for Performing Arts v Sofii. Do divadelního povědomí pronikl jako zakladatel divadelního sdružení Phenomenontheatre, které bylo činné v letech 2000–2008. Režíroval zde mj. hru R. Garcíí Koupil jsem v IKEA lopatu na vykopání vlastního hrobu (2005), která získala Zvláštní cenu poroty slovenského festivalu Nová dráma a hlavní cenu festivalu DIV 2006 Trnava. Inscenace hry R. Schimmelpfenniga Předtím/Potom v jeho režii (2007, SKD Martin) získala Cenu festivalu Nová dráma 2008 za nejlepší inscenaci současné světové hry. První část z trilogie Nakrm hada na své hrudi (sentimentální koncept/skica). Part I.: Stamina report (2007, phenomenontheatre & Stanice Žilina - Záriečie) získala ocenění Překvapení festivalu Nová dráma 2008. Inscenace hry S. Belbela Mobil (2008, MD Žilina) získala Cenu za nejlepší inscenaci současné světové hry na festivalu Nová dráma 2009. Za režii inscenace hry R. Schimmelpfenniga Žena z minulosti (2009, MD Žilina) získal E. Kudláč cenu Literárního fondu. Od roku 2009 je uměleckým šéfem Mestského divadla Žilina, které profiluje jako divadlo s odvážnou dramaturgií, zaměřenou na současné slovenské a zahraniční texty nebo nekonvenční interpretaci klasiky. V roce 1997 získal slovenské ocenění Dosky v kategorii Objev roku za inscenaci hry L. Klímy Jsem absolutní vůle (VŠMU). Inscenace hry H. Müllera Popis obrazu / Bildeschreibung (1999, Městské divadlo Žilina) v jeho režii byla prezentovaná na mnohých mezinárodních festivalech. Jeho inscenace Korektura korektury (2000, J. A. V. Theatre & Palác Akropolis Praha) mnohokrát hostovala v zahraničí (Novosibirsk, Atény, Dortmund, Regensburg).

MESTSKÉ DIVADLO ŽILINA

Tradice žilinského profesionálního divadla sahá do roku 1950, kdy zde mělo přechodné působiště Divadlo pracujúcich z Povážské Bystrice. Protože se Žilina stávala důležitým administrativním centrem a měla k dispozici vhodnější divadelní budovu, přesídlilo Divadlo pracujúcich do Žiliny natrvalo. V roce 1969 však byl profesionální soubor zrušen. Současný profesionální soubor žilinského divadla vznikl 1. ledna 1992 jako první nestátní slovenské repertoárové divadlo. V letech 1995 a 1996 byly jeho součástí dvě samostatné složky - Činohra Mestského divadla Žilina a Divadlo Maják, které bylo původně amatérským divadelním souborem, který se v roce 1990 profesionalizoval a zaměřoval se na představení pro děti a mládež. V roce 1996 byl profesionální činoherní soubor zrušen a v žilinském divadle hráli nadále pouze členové souboru Maják, který se postupně transformoval a začal se věnovat i repertoáru pro dospělé diváky. Mezi lety 1999 až 2003 proběhla rekonstrukce divadelní budovy, po jejímž ukončení přestalo Divadlo Maják používat svůj původní název a začalo vystupovat výhradně pod hlavičkou Mestské divadlo Žilina. Od té chvíle se začaly psát dějiny ambiciózního pokusu najít novou tvář divadla opřenou o nekonvenční interpretace klasiky i neověřené divadelní texty. Inscenace žilinského divadla jsou odbornou veřejností považovány za vysoce inspirativní a jsou často zvány na domácí i zahraniční divadelní festivaly. 

http://www.divadlozilina.eu/