Laterna magika oslaví výročí novou revuí

Letos v květnu uplyne rovných padesát let od československého úspěchu na světové výstavě Expo 58 v Bruselu, a tím i padesát let od prvního představení souboru Laterny magiky. Ke svému výročí Laterna magika připravila revui s názvem Code 58.08, kterou představí v rámci výstavy Bruselský sen, která má připomenout nejen Expo 58, ale celý životní styl v Československu na přelomu 50. a 60. let. Premiéra nového projektu Laterny magiky se uskuteční na vernisáži této výstavy 15. května. Představení pod názvem Bruselský sen – Code 58.08 se pak pro veřejnost uskuteční 27. května v 19.30 hodin ve Velkém sále Městské knihovny. Program v rámci večera doplní pantomimická hříčka Blackmoons tria, které si dalo název „Skupina extrémní klauniády s.r.o.“. Tvoří je umělci Miloslav Horáček, Josef Kotěšovský a Rudolf Papežík, kteří v minulosti prošli takovými soubory jako právě Laterna magika, Černé divadlo Jiřího Srnce nebo Pražský komorní balet Pavla Šmoka. Lístky na představení v ceně 180.- Kč je možné získat v pokladně Městské knihovny a síti Ticketpro. Code 58.08:šedesátá léta a současný tanec Krátké multimediální představení Code 58.08 není jen připomenutím kulatého výročí. Tvůrci se v něm vracejí k některým původním principům bruselského představení, ale očima současné generace, jak zdůrazňuji i dramaturg Laterny magiky Václav Janečk: „Choreografie je sice stylizovaná do 60. let 20. století, ale jde o motivy přetavené do řeči, na kterou slyší dnešní moderní divák.“ Představení by ze všeho nejvíce mělo připomínat kvalitní revue, zábavu a magické vidění světa, jako fenomén (nejen) své doby, ve kterém Laterna magika vynikala. Laternu magiku od počátku charakterizuje interaktivní spojení filmu a nejnovějších technických vymožeností s hereckou a taneční akcí na scéně. Autorský tým, který tvoří choreograf Pavel Strouhal, režiséři Michal Cimala a Jan Loukota, výtvarník Jakub Nepraš a další, se snaží vzkřísit „něco z tradice“ Laterny magiky v novém pojetí. Laterna magika na Expu 58 Program pro světovou výstavu Expo 1958 vznikal už dlouho před jejím zahájením. Pod vedením režiséra Alfréda Radoka se shromáždil tým, který dal vlastně budoucímu divadlu jeho tvář: Josef Svoboda jako architekt inscenačního plánu, Miloš Forman jako scénárista, filmoví režiséři Vladimír Svitáček a Ján Roháč, choreograf Jiří Němeček, tehdy šéf baletu Národního divadla v Praze, a další. Hlavní myšlenka se zrodila ze společné práce Alfréda Radoka a Josefa Svobody. O tom, že se vydali správnou cestou, svědčí nebývalý úspěch, který Laterna magika na Expu získala. Hovořilo se o ní jako o „zázraku“ a už během výstavy požádalo čtrnáct států o hostování nebo licenční provoz divadla. Protože Laterna magika patřila Národnímu divadlu, najdeme mezi interprety představení známá jména baletních umělců: Jarmila Manšingrová, Miroslav Kůra, Vlastimil Jílek ad. V programu vystupovala také pozdější oblíbená televizní hlasatelka Sylva Daníčková nebo Jiří Šlitr. V Praze byly pro Laternu magiku upraveny prostory bývalého kina Moskva v Paláci Adria, oficiálně svůj provoz zahájila 9. května 1959 právě s programem, se kterým slavila úspěch v Bruselu. Uměleckým ředitelem Laterny magiky se stal Alfréd Radok.