Nabít a zabít

Nový film Paula McGuigana s názvem Nabít a zabít (Lucky number Slevin, 2005) je typickým hollywoodským thrillerem. Skotský režisér po velkém úspěchu svého debutu z roku 1998 s názvem Acid House dlouho nemohl najít svojí žánrovou parketu, až se mu to podařilo filmem Nabít a zabít. Po spíše odlehčenějším žánru ve Filmu Acid House, kde se mladí lidé snažili najít své místo ve společnosti, se McGuigan zaměřil ve svém posledním filmu na vyzrále postavy. Ke ztvárnění filmových postav si režisér vybral velmi dobré typy herců v čele s charismatickým Brucem Willisem, novým „hezounem“ a la Tom Cruise Joshem Hartnettem, neodolatelnou asijskou hvězdou Lucy Liu a dvou šaramantních stárnoucích pánů, které ztvárnili Ben Kingsley a Morgan Freeman. Celý příběh nám nabízí mnoho pohledů a hypotéz na zápletku filmu. Pokud se dá nějak stručně celý film charakterizovat, tak mu u určitě patří nálepka „flashbackový biják“. Tak velké množství použití flashbacků jsem ve filmu už dlouho nespatřil. To vše podtrhují krátké záběry a neustále těkající a pohybující se kamera. Hlavními hybateli děje jsou postavy mladého muže Slevina (Josh Hartnett) a nájemného vraha ve středních letech jménem Goodkat (Bruce Willis). O vzájemném propojení obou postav už před dvaceti lety, se dozvíme až v poslední třetině filmu. Slevin se tak trochu náhodou ocitne v New Yorku v bytě svého přítele Nicka Limese, který je už v té době mrtvý, ale za kterého je úmyslně zaměněn. Tato záměna je alfou a omegou celého filmu a na základě ní, může příběh dále pokračovat a rozvíjet se. Od chvíle je Slevin vtažen do hry o život mezi dvěma mafiánskými vůdci z nichž jeden si říká Boss (Morgan Freeman) a druhý Rabbi (Ben Kingsley), můžeme se jen domnívat, jestli vše není zinscenované samotným Slevinem. V tom nás právě utvrzuje flashback, ve kterém se dozvídáme, že smrt Slevinova otce mají na svědomí oba zmínění gangsteři. Režisér McGuian a scénárista Jason Milovic, ale nechávají diváka ve stálém napětí a odhalují spojitosti příběhu velmi rafinovaně. Do vyprávění přidají ještě dvě důležité postavy, které mají se Slevinem i s Bossem a Rabbim osobní vazby. Zabiják Goodkat pracoval už dávno pro oba mafiány a měl za úkol zabít Slevina, když byl ještě dítětem. Krásná Lindsley v podámí Lucy Liu reprezentuje ve filmu tu pravou ženskost, ze které musí být Slevin stále velmi rozpačitý, protože neví kdy a jak ho překvapí. Ale jako jediná postava Lindsley ve filmu ztělesňuje dobro a spravedlnost. Slevin je donucen přijmout Bossovu nabídku na vraždu Rabbiho syna. Po jejím provedení má být, ale on sám zavražděn nájemným vrahem Goodkatem. Do toho všeho se ještě připlete Rabi se svými požadavky a Lindsley, do které se Slevin zamiluje. Tento bod filmu je právě klíčový k pochopení závěrečného zúčtovacího rituálu. Opět pomocí flashbacků nám je sděleno, že Goodkat pomocí svých triků a schopností hraje velkou hru s oběma gangstery a je na straně Slevina. Přesto musí zabít jeho přítelkyni Lindsley, protože vyfotila jeho tvář. K tomu, ale po prozíravém manévru Slevina nedojde a Goodkat to se svým ledovým klidem pochopí. Oba mafiánští bossové a zkorumpovaný policista jsou podle přísloví „život za život“ potrestáni. Ne sice mocí soudní, ale právem syna za svého mrtvého otce. Celé vyprávění filmu je až překvapivě umně vystavěno, ale zároveň nepostrádá lehkost. Divák není zahlcen velkým množstvím postav a jeho soustředění směřuje jen na jednu dějovou linku příběhu. Herecké výkony jak už bývá v hollywoodských filmech zvykem, jsou profesionálně odvedeny, což je někdy na škodu. Velmi zajímavé je nasnímání filmu, které svou dynamikou diváká drží v napětí a možnosti ztotožnit se postavou. Co kazí celkový dojem z filmu je až trochu předlouhý a čitelný závěr, který mohl být natočen lépe. Přes to, ale Paul McGuian natočil dobrý žánrový film, který ale nijak nevybočuje a ničím zvlášť nepřekvapí ani neurazí. Je to film, který se možná chtěl přiblížit Tarantinovým a Scorseseho filmům, což se tak úplně nepovedlo, ale může se měřit i s takovým snímkem jako byl Minority Report Stevena Spielberga. Těšme se ale na další pokusy talentovaného skotského režiséra, ve kterých by ještě mohl lecčíms překvapit. Film má premiéru 5.10.2006 Daniel Szabó