Expozice Ora et labora - Muzeum Jílové

Návštěvníci si mohou prohlédnout 3D vizualizaci možné podoby kláštera v jednotlivých vývojových etapách. Dále 3D projekce ukazuje středověký vzhled zaniklého města nad soutokem Vltavy a Sázavy v místě dnes zvaném Sekanka, které je tradičně s Ostrovským klášterem spojováno. V expozici návštěvníci také spatří rekonstrukci klášterního skriptoria, interiér středověkého venkovského domu nebo model sídliště na Sekance v období 13. století. Součástí expozice je také nová naučná stezka ze Sekanky na Ostrov a ke kostelu sv. Kiliána v Davli, který byl historicky součástí širšího klášterního komplexu.Je na ní 10 informačních panelů, které seznámí návštěvníka s historií, podobou a výsledky archeologických průzkumů na jednotlivých lokalitách. Součástí každého panelu je velkoplošný snímek s vizualizací, který ukazuje, jaký pohled se v tomto místě návštěvníkovi naskytl před staletími. 

Benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle je třetím nejstarším řeholním domem v Čechách a druhým mužským konventem založeným pouhé 2 roky po nejstarším mužském klášteře na Břevnově. Klášter se nacházel na ostrově uprostřed Vltavy, nedaleko soutoku Sázavy s Vltavou. Do začátku 13. století benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově či krátce Ostrovský klášter patřil mezi největší pozemkové vlastníky v zemi a stál za osidlováním a rozvojem dolního Posázaví a středního Povltaví. Od 2. čtvrtiny 12. století až do poloviny 13. století vyráběla dílna Ostrovského kláštera reliéfně zdobené i nezdobené podlahové dlaždice a obkládací desky z pálené hlíny. Klášter byl také střediskem vzdělanosti a umělecké tvorby. Vzniká zde jedna z nejkrásnějších iluminovaných knih raného středověku – Ostrovský žaltář.

Úlohu kláštera jako významné architektonické dominanty dokumentují výsledky archeologických výzkumů, díky nimž známe jak jeho románskou podobu, tak následující vrcholně gotickou přestavbu před jeho zničením husity roku 1420.

Zaniklé středověké sídliště na Hradišťku u Davle

Po polovině 13. století vyrůstá na skalnaté ostrožně nad soutokem Sázavy s Vltavou sídliště městského typu, založené na pravidelném půdorysu okolo hektarového tržiště, kterým zároveň prochází cesta spojující městečko s klášterem. Více než 60 pozemkových parcel s obytnými domy vytváří stavební podobu ekonomického centra kraje, městečka řemeslníků – kovářů, hrnčířů, slévačů i soukeníků, ale i obchodníků a směnárníků. Určité vazby má sídliště jistě i na hornický ruch v okolní krajině, kde se začíná dolovat a rýžovat zlato.

Místo je opevněno příkopy a hliněnými valy, ty však brzo nedostačují a na jejich místě se v 60. – 70. letech začíná budovat kamenná hradba. Ta ale již nebyla dokončena. Roku 1278 je osídlení v poloze dnes zvané Sekanka zničeno při braniborském vpádu, který následuje po smrti krále Přemysla Otakara II. na Moravském Poli.

U založení sídliště na Sekance patrně stál Ostrovský klášter, lze ale hypoteticky uvažovat i o možnosti královské účasti, kterou by centrální panovnická moc získala významný opěrný bod v krajině, později známe jako zlatá pokladnice českého království.