Kati - Činoherní klub

„Počátkem šedesátých let existovalo vAnglii jisté napětí. Na jedné straně se vynořili Beatles a současně přetrvávaly viktoriánské praktiky a popravy lidí, někdy i nevinných. Chtěl jsem tohle napětí prozkoumat.“
                                                                 Martin McDonagh

Ačkoliv příběh Hangmen je fikcí, hra vychází z reálných faktů:
Britský parlament schválil v roce 1965 zrušení trestu smrti za vraždu. Za velezradu, špionáž, násilné pirátství a žhářství vkrálovských loděnicích se ale stále mohlo popravovat. Absolutní zákaz trestu smrti Británie přijala až v roce 1998.
Harry Wade neexistoval, postava je ale pojmenovaná podle popravčích Stephena Wadea a Harryho Allena. Allen vedl 41 poprav, včetně poslední popravy v Británii v roce 1964. Tak jako McDonaghův Harry nosil motýlka. Albert Pierrepoint opravdu žil a za 33 let popravil 400 lidí. Přesto nevěřil, že má trest smrti odstrašující funkci. Pierrepoint a několik dalších katů napsalo memoáry. Jak Allen, tak Pierrepoint vedli vlastní hospodu.

 
Martin McDonagh/Kati
 
Martin McDonagh se po dvanáctileté přestávce vrátil na jeviště londýnských divadel. Hru Kati (Hangmen, 2015) uvedlo v září loňského roku nejprve Roayl Court Theatre (režie Matthew Dunster) a poté Wyndham´s Theatre na West Endu. x/
Nápad na hru o slavných britských katech šedesátých let McDonagh dostal už při inscenování Poručíka z Inishmoru (The Lieutenant of Inishmore, 2001), ale napsal ji teprve loni – prý za pouhý měsíc. Jak uvedl v rozhovoru pro New York Times, hra se původně měla odehrávat v Londýně, nakonec ji zasadil do průmyslového městečka Oldham poblíž Manchesteru. „Když jsem tak nějak nasál severoanglický přízvuk, vytrysklo to ze mě jako kdysi mé irské hry,“ sdělil novinám.
V rozhovoru pro The Guardian se také svěřil, že právě po úspěšných irských trilogiích potřeboval čas na to, aby „dospěl“. Jeho nová hra nechce diváky poučovat, jen se je snaží znejistit. „Odehrává se v letech 1963 a 1965, ale k Beatles má hodně daleko,“ poznamenává autor a hovoří o tom, že chtěl proniknout do Anglie, která se teprve vzpamatovávala z dozvuků druhé světové války.
Katy spojuje s šedesátými léty i dramatická inspirace Ortonovými šibeničními fraškami a Pinterovými tajuplnými gaunery. „Pinterovy rané hry prostupuje neustálá hrozba a zachycují takové zvláštní napětí mezi každodenní Anglií a temnotou, která často číhá hned pod povrchem,“ vysvětluje McDonagh. „Tohle napětí v Anglii počátkem šedesátých let určitě bylo. Na jedné straně se vynořili Beatles, zároveň ale přetrvávaly viktoriánské praktiky a popravy lidí, někdy i nevinných. Chtěl jsem tohle napětí prozkoumat. Je správné zabít zlého člověka, někdy možná i hodného? A co to udělá s člověkem, který musí popravu vykonat? Může se od svých činů distancovat? Nijak to s ním nezamává? Nijak ho to nepoznamená?“  
 
 
x/Představení Katů v režii Matthewa Dunstera se kromě velké přízně diváků setkalo i s přízní kritiky a odborníků. Získalo cenu Olivier a kritiky za nejlepší novou hru a ceny kritiky, Olivier a Evening Standard za nejlepší scénu. Tu postavila německá scénografka Anna Fleische: „Když jsem si hru přečetla, okamžitě jsem věděla, že vězeňská cela z první scény nemůže být malá nebo nedovybavená, ale že musí vypadat, jako by se v ní mohla odehrávat celá hra. Chtěla jsem, aby byla masivní a najednou se pak zvedla do vzduchu a odkryla Harryho hospodu, místo většiny děje, a jako zlověstné znamení do konce visela nad zbytkem hry a jejími postavami,“ popsala Fleische webu Whatsonstage. „Poprava z první scény je velmi výrazná a i když ji doprovází McDonaghův typický černý humor, nikdy vás nenechá zapomenout na to, jak hrozivé je někoho úmyslně zabít. Dali jsme si proto záležet, aby scéna oběšení působila co nejvíc autenticky.“  

Překlad a režie:
Ondřej Sokol
Scéna:
Adam Pitra 
Kostýmy:
Kateřina Štefková
Hudba:
Milan Pastyřík
Projekce:
Jaromír Vondrák

Osoby, v pořadí v jakém
přicházejí na scénu:

James Hennessy / 
Ondřej Sokol
Honza Hájek
Harry Wade /
Martin Finger
Syd Armfield /
Ondřej Malý
Alice Wadeová /
Dana Černá
Bill /
Tomáš Jeřábek
Charlie /
Otmar Brancuzský
Arthur /
Vladimír Kratina
Derek Clegg /
Dalibor Gondík
Inspektor Fry /
Jaromír Dulava
Peter Mooney /
Václav Šanda
Shirley Wadeová /
Štěpánka Fingerhutová
Albert Pierrepoint /
Alois Švehlík


inspice: Jana Kohoutová
světla: Milan Pastyřík,
Jaromír Vondrák
zvuk: Zdeněk John, Radek Šebele
rekvizity: Jan Janák,
Marian Fiedler
masky: Zuzana Báťková,
Radka Kadlecová
garderoba: Ladislava Koukalová,
Lidiya Glavanaková
stavby: Marian Fiedler, 
Tomáš Olejník, Tomáš Madar,
Daniel Pešl, Tomáš Otta