Jonathan Livingston Racek - Divadlo Kampa

25.4.2017, 16:00 – 17:15

Komorní poetický příběh pro šest rukou a dva hlasy - letící křídla a šeptající moře v podání slyšících a neslyšících žen. Úprava a režie Jaroslav Dušek.

Jonathan Livingston Racek - Divadlo Kampa
  • Adresa:
    Nosticova 634/2a
    Praha 1 110 00

Komorní poetický příběh pro šest rukou a dva hlasy - letící křídla a šeptající moře v podání slyšících a neslyšících žen.

RUCE: Maruška Basovníková, Zuzka Hájková, Kateřina Červinková Houšková

HLASY: Sofia Adamová, Agáta Dušková

Úprava a režie: Jaroslav Dušek

Světelný design: Christian Hummel

Produkce: Naďa Hynková Dingová, Agáta Dušková

Grafika a ilustrace: Veronika Vacková

Představení trvá 75 minut a je bez pauzy. 

Na tuto akci platí sleva student/senior/ztp. Zlevněný lístek stojí 100Kč. Slevu lze uplatnit při osobním vyzvednutí vstupenek (ať už rezervovaných či nikoli) na pokladně Divadla Kampa otevírací doba a další informace zde.

Když vzali pod svá křídla racčí vajíčko herec Jaroslav Dušek a tlumočnice Naďa Dingová, netrvalo dlouho a Jonathan Livingston Racek se začal klubat na svět. A protože Jaroslav i Naďa vždy létají vysoko, rozhodli se, že ani Jonathan nebude přízemní a pozná hned několik světů, aby je mohl propojovat.
Jonathan Livingston Racek se poprvé vznesl k nebi v září 2007.
Letěly s ním i herečka Ivana Uhlířová a tři tlumočnice - Marie Basovníková, Zuzana Hájková a Kateřina Červinková Houšková. A když se všichni koukli dolů, uviděli, že žádné hranice mezi světem lidí slyšících a neslyšících nejsou, stejně jako hranice mezi světem mužů a žen. Rozhodli se, že proto poletí napříč všemi těmito světy a budou bourat hranice, které vyrostly jen v našich myslích. Každá vyřčená myšlenka proto dostala křídla českého znakového jazyka, každá mužská ptačí postava duši ženy. 
Pokud naleznete odvahu používat svá křídla, můžete se vypravit do kteréhokoli ze světů - sanží se Jonathan Livingston Racek říct všem, kteří mu naslouchají. 

Kateřina Červinková Houšková

 
Před lety mě herečka Jitka Sedláčková oslovila, zda bych nechtěl zdramatizovat Racka Jonathana Livingstona od Richarda Bacha. Přečetl jsem si tento znamenitý text a žádný klíč pro případnou dramatizaci jsem neuviděl. Mezitím jsem díky Janě Fenclové nahlédl do světa neslyšících a sluchové postižených a setkal se s Naďou Dingovou, tehdejší hlavou České komory tlumočníků do znakového jazyka. Upozornila mě na touhu komunity neslyšících po tlumočených divadelních představeních. 
Podněty se spojily a "myšlenka rychlá jako blesk přišla zůstat" (jak praví William Saroyan v Tracyho tygrovi). Uviděl jsem před vnitřním zrakem text Racka, převedený do znakového jazyka. Viděl jsem, že znakový jazyk bude oním ideálním jevištním médiem. Naďa nadšeně souhlasila. Dohodli jsme se, že by Racka měly ztvárnit ženy. Text Racka byl obohacen o nové rozměry. 
Jonathanovo nalézání vnitřního nekonečného prostoru svobody a lásky souznělo s obdobnou odvěkou touhou neslyšících i se znovunalézáním ohromné ženské vnitřní síly a vězněného bohatství. Bylo mi velkou ctí i radostí sledovat zkoušky postupně se rodícího jevištního tvaru.
Děkuji za tento dar.