Ve středu 7. 12. 2005 v ranních hodinách došlo v ústecké zoologické zahradě k radostné události. Na pavilonu exotária se po hladkém průběhu zdařil porod mláděte vzácného lenochoda dvouprstého. Mládě se bezprostředně po porodu zavěsilo na hruď své matky a velmi brzo začlo také sát mateřské mléko. Na této stravě bude závislé během prvního měsíce života, poté je schopné částečně přijímat klasickou potravu. Hlavní součástí lenochodího jídelníčku je listí, ovoce a různé bobule. Zavěšeno na hrudi matky bude mládě zhruba prvních 9 měsíců, poté bude již zcela soběstačné.
Současný chovný pár lenochodů dvouprstých je v ústecké ZOO od února roku 1999. Oba rodiče pochází z odchytu ve volné přírodě, z toho důvodu není známo jejich přesné datum narození. Letošní mládě je již čtvrté v řadě, což je v zajetí u těchto příslušníků řádu chudozubých opravdu unikátní. První mládě se narodilo v červnu 2001, jednalo se o samečka, který byl koncem roku 2002 přemístěn do ZOO Plzeň. V říjnu 2002 se narodil další sameček, který odešel v říjnu 2004 do ZOO Bratislava. Třetím mládětem, narozeným v květnu loňského roku byla samička, která od června tohoto roku rozšířila chov lenochodů v ZOO Duisburg.
Lenochodi dvouprstí žijí ve volné přírodě na rozhraní Střední a Jižní Ameriky od Nikaraguy po severní Peru. Prakticky celý život tráví na stromech, zavěšeni hlavou dolů. V této pozici spí, přijímají potravu, páří se i odchovávají mláďata. Na zem sestupují velmi výjimečně, zpravidla pouze za účelem vykonání tělesné potřeby. Vzhledem k jejich zpomalenému metabolismu k tomu dochází v průměru jednou za 10 dní. Pokud lenochod sestoupí na zem stává se snadnou kořistí různých predátorů. Protože nemá vyvinuty odpovídající svaly je schopen se po zemi pohybovat jen velmi pomalým plazením, přičemž se přitahuje silnými drápy. Vzhledem k jejich způsobu života jim jako jediným zvířatům roste srst obráceným směrem, tzn. od břicha k zádům. Zajímavostí, že příbuznými lenochodů, patřící do stejného řádu chudozubých jsou také mravenečníci nebo pásovci.
V ústecké zoologické zahradě obývají lenochodi velkou přirozenou expozici na pavilonu exotária. Společně s nimi v této expozici žijí také kotulové veverovití (ti projevují o mládě velký zájem), leguán zelený, želva amboinská a dlouhokrčka australská.
Ústečtí lenochodi přivedli na svět již čtvrté mládě
9. prosinec 2005, 0:00
Ústečtí lenochodi přivedli na svět již čtvrté mládě.
Ve středu 7. 12. 2005 v ranních hodinách došlo v ústecké zoologické zahradě k radostné události. Na pavilonu exotária se po hladkém průběhu zdařil porod mláděte vzácného lenochoda dvouprstého. Mládě se bezprostředně po porodu zavěsilo na hruď své matky a velmi brzo začlo také sát mateřské mléko. Na této stravě bude závislé během prvního měsíce života, poté je schopné částečně přijímat klasickou potravu. Hlavní součástí lenochodího jídelníčku je listí, ovoce a různé bobule. Zavěšeno na hrudi matky bude mládě zhruba prvních 9 měsíců, poté bude již zcela soběstačné.
Současný chovný pár lenochodů dvouprstých je v ústecké ZOO od února roku 1999. Oba rodiče pochází z odchytu ve volné přírodě, z toho důvodu není známo jejich přesné datum narození. Letošní mládě je již čtvrté v řadě, což je v zajetí u těchto příslušníků řádu chudozubých opravdu unikátní. První mládě se narodilo v červnu 2001, jednalo se o samečka, který byl koncem roku 2002 přemístěn do ZOO Plzeň. V říjnu 2002 se narodil další sameček, který odešel v říjnu 2004 do ZOO Bratislava. Třetím mládětem, narozeným v květnu loňského roku byla samička, která od června tohoto roku rozšířila chov lenochodů v ZOO Duisburg.
Lenochodi dvouprstí žijí ve volné přírodě na rozhraní Střední a Jižní Ameriky od Nikaraguy po severní Peru. Prakticky celý život tráví na stromech, zavěšeni hlavou dolů. V této pozici spí, přijímají potravu, páří se i odchovávají mláďata. Na zem sestupují velmi výjimečně, zpravidla pouze za účelem vykonání tělesné potřeby. Vzhledem k jejich zpomalenému metabolismu k tomu dochází v průměru jednou za 10 dní. Pokud lenochod sestoupí na zem stává se snadnou kořistí různých predátorů. Protože nemá vyvinuty odpovídající svaly je schopen se po zemi pohybovat jen velmi pomalým plazením, přičemž se přitahuje silnými drápy. Vzhledem k jejich způsobu života jim jako jediným zvířatům roste srst obráceným směrem, tzn. od břicha k zádům. Zajímavostí, že příbuznými lenochodů, patřící do stejného řádu chudozubých jsou také mravenečníci nebo pásovci.
V ústecké zoologické zahradě obývají lenochodi velkou přirozenou expozici na pavilonu exotária. Společně s nimi v této expozici žijí také kotulové veverovití (ti projevují o mládě velký zájem), leguán zelený, želva amboinská a dlouhokrčka australská.
