Racek - hra Antona Pavloviče Čecha ve Stavovském divadle

Celý svět je naruby a vzhůru nohama. Skoro každý něco hledá, protože mu cosi chybí. Treplev miluje Ninu, ta se zamiluje do Trigorina. Máša nešťastně miluje Trepleva, ale vezme si Medveděnka. Polina miluje Dorna, ale žije s Šamrajevem. Arkadinová miluje sebe, ale žije s Trigorinem. Dvě vyhaslé hvězdy spojuje sebeláska. Cit, láska se stávají v Rackovi pouze trapným nedorozuměním. A do toho všeho kroužící rackové, kteří vyvolávají tíseň. Šelestící listí, padající ze stromů nakonec všechny zasype jak hlína na hrobě. Choroby duše jsou jen těžko léčitelné. Pasivita člověka ničí. Je potřeba něco udělat. 

To platilo před sto lety stejně, jako dnes. Ale co? Změnit divadlo, svět? Věčně nesplnitelná touha křičí v každém myslícím člověku. Řešení neexistuje. Nebo existuje, ale stává se jen gestem. Změním svět tím, že zastřelím racka… Nebo sebe?

Obsazení a více informací o představení zde

Fotografka inscenace: Lucie Jansch