Zhoubné životní scénáře

Zhoubný životní scénář je životní plán zvolený v raném dětství, který umožňoval dítěti v té době (a dle jeho vidění světa) přežít a který pak vyústil v maladaptivní chování pokračující v dospělosti, tedy stručně řečeno ve zdroj utrpení pro daného dospělého člověka. Tím, že daný člověk podle takového scénáře žije skoro celý život, tak mu přijde „normální“ a ani o něm neví. Důsledky aplikace daného scénáře mu navíc neustále potvrzují platnost jeho dětského rozhodnutí.

U každého z takových scénářů jde však vystopovat okamžik prvotního rozhodnutí – prvního dne nového zbytku vašeho života. Bohužel, zhoubný se danému scénáři říká proto, že se vzápětí stává trvalým zdrojem stresu a úzkostí, konfliktních situací, omezování sebe nebo ostatních – zkrátka utrpení.

• Nebuď/Neexistuj – scénář, kdy cítíte, že by bylo lepší, kdybyste nebyli
• Nebuď, kým jsi (holka/kluk) – možná, že jste se přeci jen měli narodit jako druhé pohlaví?
• Nebuď dítě – když máte neustálou potřebu být ti rozumní a zodpovědní, ale možná vám občas schází lehkost bytí.
• Nedospívej (zůstaň dítě, nebuď sexuálním objektem, neopouštěj mě atd.) – kdy je pro vás dospělý život tak nějak nesnesitelně těžký až nežádoucí
• Nebuď blízký/Nikomu nevěř/Nemiluj – kdy se spoléháte hlavně na sebe, protože nikomu se nedá věřit, protože ostatní vás vždycky nakonec zraní
• Nepociťuj (nebreč, neraduj se)/neciť to, co cítíš, ciť to, co já – kdy vnímáte, že vaše pocity tak nějak nikdy nejsou úplně adekvátní a že byste se měli cítit jinak.
• Nebuď důležitý – kdy se sice snažíte, aby za vámi byla vidět odvedená práce, abyste byli ti nejdůležitější v místnosti, berete si až moc úkolů, ale ve finále si zas a znovu potvrzujete, že nemáte dostatečnou hodnotu.
• Nikam nepatři – kdy se izolujete od ostatních, ale vlastně vám v tom není dobře, protože to není až tak úplně vaše přirozenost žít v osamění.
• Nebuď zdravý/v pořádku – kdy se celý život vlastně nemáte moc v lásce a často cítíte i vztek a pomstychtivost vůči ostatním
• Nebuď šťastný – kdy celý život vnímáte, že není úplně v pořádku, abyste se z toho, co vám přináší radost a potěšení úplně radovali a možná že není ani na místě, abyste si to „dopřávali“.