WER ICH

Jak z toho ven, když chuchvalec čehosi sedící na zkurveném malém českém paloučku od rána do večera chytá ryby anebo chodí za kravičkami, viď, Jani? Jak být manželka a ne sestra, když to péro prostě smrdí a ten smrad nejde dolů? A pořád se to děje, cyklicky. Ono je to vlastně úplně jedno, jestli nějakou rakovinu má, nebo ne. A jak se mám, já? No, že se ptáte!

Sebeobětování, sebedefinování, sebepoznání. Sebedestrukce. WER ICH?

„Víte, manželství není žádná tichá řeka bez peřejí a mělčin. Máme ve svém okolí tolik mužů, kteří šidí své ženy, nebo tolik žen, které šidí své muže. Nemám na mysli ani tak nevěru fyzickou, mluvím o nevěře mravní. Nedrží slovo, nedbají o ten svůj vztah, nechají ho zaneřádit spekulací, lží a přetvářkou. Žijí spolu dál jen z pohodlnosti. Nebo z vypočítavosti. Nebo ze zbabělosti něco změnit. Charakterní lidé se přeci rozejdou. Jsou totiž počestní. Dojdou k závěru, že se nekryjí tak jak očekávali a že toho co přečnívá je daleko víc.“

Kde: Co.Labs, Kounicova 22, Brno