Milena Dopitová: Kde jsem celý život byla? - Šumperk

Již během studií patřila Milena k nejprogresivnějším začínajícím umělkyním a umělcům tehdejší mladé generace. Devadesátá léta byla obdobím intenzivního uvolnění, otevírání nových témat a přístupů v uměleckém projevu. Milena Dopitová z toho dokázala vytěžit a vyprofilovat své osobité ženské pojetí vizuality „nové intimity věcí obyčejných“.

S každým novým projektem či výstavou jako by Milena Dopitová skládala a postupně doplňovala přesně promyšlenou vizuální mozaiku podstaty člověčenství v dnešní společnosti. Dokládá to retrospektivní monografie Milena Dopitová. I stejné je jiné s texty Martiny Pachmanové, Marka Pokorného a Mileny Kalinovské (Praha: AVU 2016), stejně tak stěžejní výstavy jako Miluji a přijímám (Galerie hlavního města Prahy, 2014), Ještě chvíli se zdržím (Moravská galerie v Brně, 2011 – cena Michala Ranného), Příští zastávka je na znamení (Dům umění Brno, 2022) nebo výstava Even Odd (Brusel, 2022) o místě setkávání, napojování a rovnocenných možnostech, která byla realizovaná u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.

Multimediální video-instalace Kde jsem celý život byla? v Galerii Jiřího Jílka představuje citlivé téma lidského času, který je nám vymezen. Propojuje slovní poetiku s cíleně zvoleným technickým médiem a rukodělnou prací. Skrze postupně nabývané zkušenosti a nadhled dává prostor pro mnohovrstevnaté asociativní vnímání kvality života. Poskytuje obrovské množství podnětů a otázek k zamyšlení se nad zdánlivě banálními situacemi, osobními, často tabuizovanými intimními tématy, které se zásadně promítají do mezilidských vztahů a sociálních souvislostí.

Pavlína Vogelová