Historická expozice Regionálního muzea Mělník

Srovnáme-li mapy měst a městeček z roku 1300 a 1500, uvidíme, jak bouřlivě jejich počet narostl. V místě dnešního okresu Mělník jich najdeme pět: Byšice, Chlumín, Mšeno, Kostelec nad Labem a bezesporu nejvýznamnější Mělník, královské věnné město, které vzniklo v prostoru původního slovanského hradiště, snad Pšova. Podobu města Mělníka v hradbách v 1. polovině 16. století zachycuje jeho model (autor: Václav Egner).

Nejváženějšími stavbami města byly kostel a radnice. Kostel sloužil nejen duchovním potřebám, ale byl také shromaždištěm obce, místem, kde se vyhlašovaly politické události. Středověký člověk se zde dostal do ohromujícího prostředí, které bylo v prudkém kontrastu s místem, kde sám bydlel, zvláště pokud pocházel z nižších vrstev. Z vybavení kostela expozice představuje např. gotickou monstranci a faksimili Mělnického evangeliáře z 12. století (autor: akademický malíř David Frank), jehož originál je uložen ve Státním okresním archivu Mělník.

Města získávala od své vrchnosti řadu práv různého charakteru, v neposlední řadě i svolení vybudovat radnici, kde zasedala dvanáctičlenná rada konšelů v čele s purkmistrem. Své písemnosti opatřovala pečetí, jejíž námět mohl, ale nemusel být totožný se znakem města (v expozici jsou umístěny znaky města Mělníka a Kostelce nad Labem). Na radnici také zasedal soud, proto v ní byl žalář, někdy také mučírna. Dále se zde šenkovalo a v souvislosti s trhy tady byly vystaveny vzorové míry a váhy. Představu si uděláme díky kopii českého loktu, jenž je v originále umístěn spolu s vídeňským loktem u vchodu mělnické radnice.

Města byla střediskem řemesel a obchodu. Řemeslníci zakládali dle oborů cechy (někdy i spojené), které reprezentovaly cechovní truhlice, poháry, korouhve, vývěsní a pohřební štíty. To vše, byť v podobě mladší než středověké, expozice ukazuje.
Z obrovské řady řemesel, která se ve městech rozvíjela, jsou zde představeny cínařství, hrnčířství a kovářství, v jejichž rámci docházelo ke specializaci. A tak se zde objeví např.: zámky, klíče, zbraně (tesák, hroty kopí a šípů, halapartna, sekyra) ostruhy, džbány, konvice, kachle.

Měšťanský interiér přelomu 19. a 20. století

Měšťanský interiér přelomu 19. a 20. století je další částí expozice. Vybavení (mobiliář) této místnosti, ve které se skloubilo zařízení salonu, místa určeného výhradně pro návštěvy, a obývacího pokoje, kde se odehrával rodinný život, pochází především z pozůstalosti mělnického občana dr. Karla Uzla. Z ní je zde umístěn barokní intarzovaný sekretář, stůl se židlemi a pohovkou a skříňové podlahové hodiny. Interiér je dále doplněn psacím stolkem a typickou součástí měšťanských bytů - skleníkem, kde se uchovávaly památeční předměty a vystavovalo parádní sklo a porcelán. Zajímavým exponátem jsou secesní svatební šaty Marie Pražákové z Choroušek, ve kterých se vdávala v roce 1907. Celý interiér je "zabydlen" drobnými předměty denní potřeby.