Špilberk - žalář národů - Hrad Špilberk

Vedle skutečných zločinců, z nichž je připomenut zejména pověstný loupežník Václav Babinský, věnuje expozice hlavní pozornost osudům vězňů, jejichž jediným proviněním bylo úsilí o změnu politických poměrů, např. sjednocení své země a vytvoření vlastního státu.

Z nich nejznámějšími se stali na sklonku 18. a v první polovině 19. století účastníci republikánského hnutí v Uhrách, tzv. uherští jakobíni, italští vlastenci a polští revolucionáři. Jména spisovatele Ferencze Kazinczyho, zakladatele moderní maďarské literatury, či italského básníka Silvia Pellica se stala symbolem tohoto úsilí. Připomenuta je zde i tragická doba nacistické okupace, kdy se v letech 1939–1940 stal Špilberk věznicí brněnského gestapa, odkud odcházeli čeští vlastenci do koncentračních táborů, káznic a na popraviště.

Velmi zajímavými jsou ukázky předmětů dokumentující život ve věznici, stravování, zdravotní péči, práci vězňů a jejich výrobky. Rekonstrukce cely politických vězňů z 19. století umožňuje vytvořit si představu o jejich životě. Působivá zejména pro návštěvníky z Itálie je i pamětní cela básníka Silvia Pellica, který svým dílem Mé žaláře z roku 1832 seznámil poprvé evropskou veřejnost se skutečností, jak trestá habsburská monarchie své politické odpůrce.