Kytice

Co se vám vybaví jako první, když se řekne Kytice? Zemřela matka a do hrobu dána? Na topole podle skal? Nechoď dceruško k jezeru? Hrej si – tumáš kohouta? Dej sem dítě? Hoj ty Štědrý večere, ty tajemný svátku?

Inscenace vás přesvědčí, že Kytice rozhodně nepatří jen do zaprášené archivní poličky s označením „povinná školní četba“! Kytice jako národní poklad, otevírající před námi svět magických balad i moudrostí našich předků. Kytice jako výsostná poezie s romantickým odérem i hororovou patinou. Kytice jako téma viny, trestu a daností zákonů lidských i přírodních. Kytice jako kniha, kterou všichni známe, ale na kterou jsme už možná trochu zapomněli…