Upozornění

V souvislosti se zrušením většiny akcí, bohužel nemůžeme ručit za správnost termínů akcí uvedených na kdykde.cz.  Děkujeme za pochopení.

Snímky opravené funkcionalistické synagogy jsou vystaveny na zatím otevřeném Špilberku

13. březen 2020, 11:15
Snímky opravené funkcionalistické synagogy jsou vystaveny na zatím otevřeném Špilberku

Opravenou synagogu Agudas achim od Otto Eislera přiblíží fotografická výstava na Špilberku

Funkcionalistická synagoga Agudas achim od židovského architekta Otto Eislera z let 1935–1936 je dnes jedinou sloužící synagogou v Brně i na Moravě a zároveň jedinou dochovanou synagogou z původní čtveřice novodobých židovských modliteben v Brně. Její jednoduchá a skromná architektura dává vyniknout náboženské symbolice, bývá proto považována za Eislerův puristický klenot.

Díky nenápadnému vzhledu přečkala válku, i když neušla poškození. Po válce byla obnovena, dál však chátrala. Mezi lety 2013 a 2016 prošla památkovou obnovou, po níž ji zdokumentoval fotograf Libor Teplý. Jeho snímky teď Židovská obec Brno vystaví ve spolupráci s Muzeem města Brna na hradě Špilberku. Výstava „Obnovená brněnská synagoga ve fotografiích Libora Teplého“ je tam k vidění od 12. března do 26. dubna 2020.

Synagoga na ulici Skořepka vznikla díky sbírce mezi ortodoxními Židy zastřešenými Společenstvím bratří („Agudas achim“) a brněnské židovské obci, nahradila blízký Polský templ na ulici Křenové. S projektem byl osloven architekt Otto Eisler a s realizací stavební firma jeho bratrů, která stavěla např. i vilu Tugendhat. Mezi lety 1935 až 1936 se jim podařilo skloubit náboženské požadavky se strohým pojetím moderní budovy. Synagoga byla zasvěcena 25. srpna 1936 a stala se třetí plnohodnotnou synagogou v Brně – po Velké synagoze na Dornychu a Nové synagoze na Ponávce. Dodnes se synagoga Agudas achim dochovala jako jediná. Zároveň jde o jedinou sloužící synagogu v Brně i na Moravě. „Její obnovenou duchovní i architektonickou krásu zachytil po rekonstrukci excelentní fotograf architektury Libor Teplý. Jeho snímky jsme vystavili na hradě Špilberku,“ říká Pavel Ciprian, ředitel Muzea města Brna, se kterým Židovská obec Brno na výstavě spolupracuje.

Čistota bez příkras se promítá nejen na fasádu synagogy Agudas achim, ale i do interiéru. Svatá schrána, Aron ha-kodeš, je zvýrazňována pouze mramorovým obložením, nad nímž jsou desky desatera a nápisy v hebrejštině a češtině. Světlo dovnitř proniká mohutným oknem, které je nejvýraznějším prvkem fasády. Synagoga sloužila od roku 1941 jako skladiště, nacisté ji však zdevastovali a připravili o vybavení i liturgické předměty. Krátce po válce byla obnovena a vybavena lavicemi z poškozené Nové synagogy. V září 1945 byla znovu vysvěcena jako jediná z brněnských synagog. 

Mezi lety 2013 a 2016 prošla synagoga Agudas achim rozsáhlou památkovou obnovou. „Došlo k sanování zdiva a k restaurování dveřní a okenní výplně, teracové podlahy a schodiště. K původním barvám se vrátila fasáda i vnitřní výmalba, rozšířilo se sociální zázemí, přibylo nové schodiště do dvora, opravila se střecha. Vznikla také prostorná suka, přístřešek užívaný o svátku Sukot,“ vyjmenovává Jáchym Kanarek, předseda Židovské obce Brno. Interiér podle něj doplnily také dva kruhové niklované lustry od Ley Raisové a kopie původních lavic z buku. Z USA pocházejí liturgické textilie podle předlohy výtvarníka Marka Podwala. Nejdůležitějším počinem rekonstrukce bylo pořízení nové Tóry, sepsané izraelským rabínem a písařem Moshe Flumenbaumem na pergamenový svitek. Korunu, štít a ukazovátko, které Tóru doplňují, vyrobil ze stříbra jablonecký mistr Zdeněk Linka. Slavnostním vnesením Tóry do synagogy byla 17. ledna 2016 završena její stavební i duchovní obnova.

Libor Teplý (1955) se věnuje fotografování architektury, ve které spatřuje odraz člověka, jeho života, myšlení, hledání krásy a pravdy a v posledku i víry. Náměty pro své fotografie hledá v sakrální architektuře. Středem jeho zájmu je člověk, ten je však zachycen jen jako odraz vlastního ducha a myšlení v kontextu doby, zhmotněné v architektuře. 

Výstava se koná za finanční podpory Městské části Brno-střed a Nadačního fondu obětem holocaustu.