Romeo a Julie (Roméo et Juliette) - Státní opera

Ze třinácti oper se mu to podařilo ve dvou případech: ve Faustovi a Romeovi a Julii. Zhudebnění nesmrtelného příběhu o veronských milencích se od své premiéry v pařížském Théâtre Lyrique 27. 4. 1867 stále těší velké oblibě. Libretisté Jules Barbier a Michel Carré nevycházeli přímo ze slavné Shakespearovy tragédie, ale z jejího francouzského přepracování básníkem Gérardem de Nerval; tak se v ději objevují i některé momenty, které ze Shakespeara neznáme, jako například Juliina árie „Ah! Je veux vivre“, kterou Gounod dodatečně složil na prosbu první interpretky Julie, francouzské sopranistky Marie Miolan-Carvalho (1827–1895).

Zásluhou Bedřicha Smetany, který byl velkým Gounodovým ctitelem, se k nám Romeo a Julie dostává už dva roky po pařížské premiéře; české uvedení v pražském Novoměstském divadle pod taktovkou Bedřicha Smetany je vůbec první v celé rakouské monarchii. Národní divadlo dílo uvedlo poprvé 6. 1. 1886 v českém překladu Emanuela Františka Züngela. Pod zatím poslední inscenací v ND (1994-2000) byl podepsán slovenský režisér Jozef Bednárik. Novou inscenaci ve Státní opeře bude režírovat slovenská režisérka a performerka Sláva Daubnerová, která zaujala pražské operní publikum již svou inscenací dvou Šostakovičových aktovek Orango a Antiformalistický jarmark.

 Autor libreta: Jules Barbier, Michel Carré
Hudební nastudování: Marco Guidarini
Dirigent: Marco Guidarini
Režie: Sláva Daubnerová
Scéna: Juraj Kuchárek
Kostýmy: Martin Kotúček
Pohybová spolupráce: Stanislava Vlčeková
Světelný design: Daniel Tesař
Video: Lukáš Kodoň
Sbormistr: Adolf Melichar
Dramaturgie: Jitka Slavíková

Sbor a Orchestr Státní opery
Nastudováno ve francouzském originále