3. dubna 2006 vydává své čtvrté album I’m Not Dead zpěvačka ze stáje nahrávací společnosti LaFace známá jako Pink, která je několikanásobnou držitelkou ceny Grammy a která své desky prodává po milionech. Její nová deska je přesně taková, jaká by měla být. Je stylisticky vybroušená, skvěle předvádí umění Pink coby zpěvačky a skladatelky a je rovněž velmi osobní výpovědí o jejích zážitcích a pocitech, které prožívá na svých cestách životem. Je to Pink ve vrcholné formě, zpívá tak nemilosrdně upřímně a oduševněle, jak to dokáže jen ona. Album překypuje pro Pink typickým funkem, ale I’m not dead víc než dřív odhaluje i její rock and rollovou stránku. To je nepopiratelným důkazem, že Pink si dokáže poradit s blues stejně jako umí roztančit celý sál.
Pro Pink to bude náročný rok. První videoklip z tohoto alba, k písni „Stupid Girls“, natočil uznávaný režisér Dave Meyers. Klip kritizuje vše, co Pink nenávidí na povrchní populární kultuře, a to, jak u mladých dívek ovlivňuje vnímání sebe sama. Pro všechny ženy na světě je výzvou, aby se snažily nalézt lepší rolové modely, než jsou ty „před fotografy se nakrucující slečinky“ se svými „roztomiloučkými pejsánky a malinkatými upnutými tričky“, které naše společnost prostřednictvím televize a časopisů oslavuje. Tento videoklip zesměšňuje kult všech těch cvičením posedlých, z kalorií vyděšených lidských panenek Barbie, které si nechávají uměle zvětšovat poprsí.
I’m Not Dead je rovněž dosud nejintimnějším počinem Pink. Ať už zpívá o svém zlomeném srdci, dětství, rozpadlých vztazích, falešných přátelích nebo o postavení celebrit ve společnosti, vyjadřuje Pink své myšlenky s nezaslepenou upřímností a spoustou vlastních názorů.
Pink byla hlavní producentkou tohoto alba, produkovala a nahrála všechny jeho skladby, přičemž jí pomáhalo mnoho talentovaných spolupracovníků: na několika písních se podíleli producent/skladatel Billy Mann, Max Martin a Luke Gottwald, na dalších zpěvák/skladatel Butch Walker, hitmaker Mike Elizondo a kultovní duo The Indigo Girls. Výsledná nahrávka obsahuje všechno: rock and roll, soul a funk – a 100 procent Pink.
Pink má co oslavovat. Nedávno se během skromného, utajeného obřadu v Kostarice provdala za svého dlouholetého přítele, motokrosovou legendu Careyho Harta, a chystá se vydat album, na které může být právem hrdá – Pink znovu překonává sama sebe. „I‘m Not Dead“ (Nejsem mrtvá), přesně tak. Varování světu: neblaze proslulá Alecia Moore je zpět a lepší než kdy dřív.
PINK -nové album I’M NOT DEAD v obchodech od 3. dubna 2006
2. únor 2006, 0:00
PINK -nové album I’M NOT DEAD v obchodech od 3. dubna 2006
3. dubna 2006 vydává své čtvrté album I’m Not Dead zpěvačka ze stáje nahrávací společnosti LaFace známá jako Pink, která je několikanásobnou držitelkou ceny Grammy a která své desky prodává po milionech. Její nová deska je přesně taková, jaká by měla být. Je stylisticky vybroušená, skvěle předvádí umění Pink coby zpěvačky a skladatelky a je rovněž velmi osobní výpovědí o jejích zážitcích a pocitech, které prožívá na svých cestách životem. Je to Pink ve vrcholné formě, zpívá tak nemilosrdně upřímně a oduševněle, jak to dokáže jen ona. Album překypuje pro Pink typickým funkem, ale I’m not dead víc než dřív odhaluje i její rock and rollovou stránku. To je nepopiratelným důkazem, že Pink si dokáže poradit s blues stejně jako umí roztančit celý sál.
Pro Pink to bude náročný rok. První videoklip z tohoto alba, k písni „Stupid Girls“, natočil uznávaný režisér Dave Meyers. Klip kritizuje vše, co Pink nenávidí na povrchní populární kultuře, a to, jak u mladých dívek ovlivňuje vnímání sebe sama. Pro všechny ženy na světě je výzvou, aby se snažily nalézt lepší rolové modely, než jsou ty „před fotografy se nakrucující slečinky“ se svými „roztomiloučkými pejsánky a malinkatými upnutými tričky“, které naše společnost prostřednictvím televize a časopisů oslavuje. Tento videoklip zesměšňuje kult všech těch cvičením posedlých, z kalorií vyděšených lidských panenek Barbie, které si nechávají uměle zvětšovat poprsí.
I’m Not Dead je rovněž dosud nejintimnějším počinem Pink. Ať už zpívá o svém zlomeném srdci, dětství, rozpadlých vztazích, falešných přátelích nebo o postavení celebrit ve společnosti, vyjadřuje Pink své myšlenky s nezaslepenou upřímností a spoustou vlastních názorů.
Pink byla hlavní producentkou tohoto alba, produkovala a nahrála všechny jeho skladby, přičemž jí pomáhalo mnoho talentovaných spolupracovníků: na několika písních se podíleli producent/skladatel Billy Mann, Max Martin a Luke Gottwald, na dalších zpěvák/skladatel Butch Walker, hitmaker Mike Elizondo a kultovní duo The Indigo Girls. Výsledná nahrávka obsahuje všechno: rock and roll, soul a funk – a 100 procent Pink.
Pink má co oslavovat. Nedávno se během skromného, utajeného obřadu v Kostarice provdala za svého dlouholetého přítele, motokrosovou legendu Careyho Harta, a chystá se vydat album, na které může být právem hrdá – Pink znovu překonává sama sebe. „I‘m Not Dead“ (Nejsem mrtvá), přesně tak. Varování světu: neblaze proslulá Alecia Moore je zpět a lepší než kdy dřív.
