Nový film Ivana Vojnára Květy sakury vzniká v česko-slovensko-maďarské koprodukci

Režie: Ivan Vojnár Scénář: Slavena Liptáková Kamera: Vladimír Smutný Producenti: Negativ s.r.o. (Česká republika), Arina s.r.o. (Slovenská republika), Tivoli Film (Maďarsko) Koproducent: Slovenská televize S podporou: Ministerstvo kultury Slovenské republiky, Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie Formát: barevný film, 35 mm Žánra: drama s kriminální zápletkou Premiéra: podzim 2008 Hrají: Zdena Studénková, Martin Stropnický, Marija Dimishková, Vladimír Dlouhý, Ľubo Paulovič, Anna Polívková, Táňa Pauhofová, Ela Lehotská a další Natáčení: červenec 2007 (Slovenská republika), prosinec (Česká republika) Režisér Ivan Vojnár začal v Praze natáčet druhou část filmu Květy sakury, jehož první polovinu se svým štábem natočil v červenci v Bratislavě. Scénář filmu, který vzniká v česko-slovensko-maďarské koprodukci, vyhrál v roce 2005 ve slovenské scenáristické soutěži Cena Tibora Vichty. Do hlavních rolí obsadil režisér Vojnár slovenskou herečku Zdenu Studénkovou a Martina Stropnického. V dalších rolích se objeví Marija Dimishková, Vladimír Dlouhý, Ľubo Paulovič, Anna Polívková nebo Táňa Pauhofová. Ivan Vojnár rozvíjí ve svém novém filmu několik paralelních příběhů, jež stojí na ústřední dvojici manželů Very (Zdena Studénková) a Daniela (Martin Stropnický). Vera má za sebou úspěšnou kariéru herečky, její manžel Daniel řídí reklamní agenturu, vede život stárnoucího playboye a stává se hlavním podezřelým z vraždy modelky. Do děje vstupuje dívka Liana, jež přijíždí z Makedonie a přináší do zaběhnutých životů hlavních hrdinů nové podněty. Současně se odvíjí příběh emigranta Martina (Vladimír Dlouhý), který se vrací po letech do své vlasti. Název filmu Květy sakury odkazuje ke scéně, ve které Danielovi japonští klienti dělají v metropoli casting na modelky pro umělý květ sakury. Zajímavé je, že příběh filmu Květy sakury není zasazen do konkrétního města, Vojnár se pokouší zachytit jakési evropské prostředí. „Není podstatné, jestli se film odehrává v Bratislavě nebo v Praze. Obě města jsou ve filmu ukázána jako současná středoevropská metropole, film je tím určený pro širší diváckou obec,“ říká Ivan Vojnár. Pro hlavní role hledal režisér od počátku slovenskou herečku a českého herce, ve filmu se budou prolínat oba jazyky. „V obsazení role stárnoucí herecké hvězdy, jež zbylo jen moderování televizní talk show, jsem měl jasno hned a Zdena Studénková se jí zhostila skvěle,“ líčí Vojnár. „Nějaký čas nám trvalo najít ke Zdeně Studénkové vhodný protějšek, nakonec jsme se rozhodli pro Martina Stropnického,“ dodává Vojnár. Režisér se nechal k příběhu filmu inspirovat knihou slavné brazilské spisovatelky ukrajinského původu Claris Lispectorové. „Několik let mi ležela u postele útlá kniha, v níž spisovatelka vypráví příběh o dívce – napůl indiánce, jež přijde v 60. letech z vnitrozemí do Ria De Janeira a pokouší se pochopit tehdejší civilizaci,“ popisuje Vojnár. Tento motiv se slovenský režisér snažil mnohokrát se svými spolupracovníky přenést v hraný text , scénář k filmu nakonec napsala Slavena Liptáková. „Náš příběh se odehrává v současnosti a žánrově jde o drama s kriminální zápletkou,“ upřesňuje Ivan Vojnár. Květy sakury točí kameraman Vladimír Smutný, který byl za kameru v minulosti čtyřikrát oceněn Českým lvem. Producenty filmu jsou česká společnost Negativ, slovenská společnost Arina a maďarská firma Tivoli Film. Koproducentem pak Slovenská televize. Film vzniká za podpory Ministerstva kultury Slovenské republiky a Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Do slovenských a českých kin bude film uveden na podzim 2008. Ivan Vojnár patří řadu let k nevýznamnějším kameramanům a dokumentaristům českého a slovenského filmu, od roku 1997 se pohybuje i na poli hraného filmu. Režijně se zapsal například dokumentárním filmem o pacientech psychiatrické léčebny V zahradě, který získal v roce 1995 hlavní cenu za dokument na MFF v Karlových Varech. V celovečerním filmu debutoval v roce 1997 snímkem Cesta pustým lesem, který získal Českého lva v kategorii Nejlepší výtvarný počin, v roce 2003 natočil hraný film Lesní chodci. Z dalších dokumentů jmenujme Sen o Pierotovi (1988), Strach (1989), Krajina s ohněm (1992), Nespavost (1993), Herci (1996), Proroci a básníci. Kapitoly z kalendáře (2000) nebo Rozpomínání (2006).