Ateliér manželů Věry a Vladimíra Janouškových je magickým místem. Ačkoliv se nachází jen pár desítek metrů od tramvajové zastávky, je oázou klidu a zeleně. Dům na úpatí přírodní památky Skalka původně sloužil oběma výrazným osobnostem českého umění 60. let jako zázemí pro jejich sochařskou tvorbu a přilehlá zahrada jako galerie pod širým nebem. Po manželově předčasné smrti si jej Věra Janoušková na konci 90. let nechala přestavět k trvalému užívání a zahradu doplnila o několik monumentálních děl, původně určených do veřejného prostoru.
Nadace Věry a Vladimíra Janouškových, jejímž posláním je péče o umělecký odkaz obou sochařů a u jejíhož vzniku stála ještě paní Věra, nedávno nechala budovu rekonstruovat a nyní připravila stálou expozici věnovanou jejich tvorbě. „Ateliér nemá být jen muzeem, ale též badatelnou, místem setkávání i prostorem pro tvůrčí rezidence. Autorem výtvarného řešení expozice je Dominik Lang, jehož koncepce pracuje s vloženými moduly, které tematizují tyto různé funkce ateliéru,“ vysvětluje Jan Skřivánek, šéfkurátor Musea Kampa.
Věra a Vladimír Janouškovi
Věra a Vladimír Janouškovi, kteří byli oba ročník 1922, se poznali již při studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.
V průběhu 60. let se etablovali jako výrazné osobnosti domácí umělecké scény – Vladimír byl vyhledávaným tvůrcem soch do veřejného prostoru, Věra mnohem více vystavovala. Známé jsou zejména její svařované figury vytvářené ze starých smaltových hrnců, poklic a kuchyňského náčiní. V roce 1970 Vladimír Janoušek zaujal na Expo ʼ70 v japonské Ósace monumentálním sousoším Hrozba války. Ačkoliv v oficiálních vyjádřeních zdůrazňoval univerzálnost své kompozice, souvislost s nedávnou okupací Československa vojsky Varšavského paktu byla příliš zřejmá.
V roce 1974 bylo odmítnuto jeho již dokončené sousoší Kováci a hutníci pro kulturní dům v Kladně, které navazovalo na projekt pro Japonsko, a výrazně mu ubylo zakázek do veřejného prostoru. O to více se věnoval dílům určeným do interiérů, zejména reliéfům, aniž
však měl možnost vystavovat. Šikana ze strany státní bezpečnosti přispěla k Vladimírovu zhoršujícímu se zdravotnímu stavu a k jeho předčasné smrti v čtyřiašedesáti letech.
Věra Janoušková svého manžela přežila o dvacet čtyři let. Zemřela v létě 2010 v nedožitých osmaosmdesáti letech. Vedle smaltových soch nabyly v posledních dvou dekádách její tvorby novou důležitost také koláže.
K sedmdesátinám jí v létě 1992 uspořádala retrospektivu Národní galerie, z dalších výstav zmiňme aspoň výstavu na přelomu let 2001 a 2002 v Českém Krumlově.
Její soubornou retrospektivu nyní chystá Museum Kampa, které s nadací manželů Janouškových úzce spolupracuje, a které již v roce 2021 uspořádalo velkou výstavu Vladimíra Janouška.
Ateliér manželů Vladimíra a Věry Janouškových
Budova je reprezentativní ukázkou bruselského stylu v architektuře. Jeho spoluautorem byl ostatně Josef Hrubý, jeden z autorů československého pavilonu na Expu ’58 v Bruselu. Dům v místech, kde za první republiky fungovalo zahradnictví, si oba sochaři postavili svépomocí na začátku 60. let. Využívali jej od roku 1964 až do Janouškovy smrti v roce 1986. Každý měl k dispozici jedno křídlo budovy, takže i když tvořili vedle sebe, každý měl svůj prostor a uchovali si svou uměleckou osobitost.
V roce 1997 dům upravila architektka Alena Šrámková pro potřeby stálého bydlení. Celý objekt o necelý metr zvýšila a vestavěla do něj nové patro s ložnicí, koupelnou a knihovnou. Někdejší Vladimírův ateliér se změnil v obývák s kuchyňským koutem, zatímco Věřin pracovní prostor zůstal zachován a dál sloužil svému původnímu účelu. Rekonstrukce domu v letech 2020–2022 byla realizována podle návrhu architekta Lukáše Ehla, blízkého spolupracovníka Aleny Šrámkové, a týkala se hlavně technického stavu domu.
Ateliér Věry a Vladimíra Janouškových
Adresa: U Kotlářky 2, Praha 5
web: www.nvvj.cz
