The Fialky & Vision Days

The Fialky

Den založení je oficiálně stanoven na dvacáté první výročí úmrtí Sida Viciouse 2. 2. 2000, kdy Kečup s Liborem a Márou (a Otou) zakládají punkovou kapelu. Bystří čtenáři si jistě všimli Oty v závorce. Věc se má tak, že zakládající člen Libor, který byl víc nesmělý než Mára a mnohem víc než Kečup, prohlásil, že bude hrát na bicí. Nikdo z nich na žádný nástroj neuměl hrát a nikdy se o to nesnažil, takže nástroje se rozdělili podle toho, kdo kde chtěl stát na podiu. Po týdnu Libor z kapely odešel s tím, že se chce na bicí nejdříve začít učit hrát (nikdy se z něj bubeník nestal…). Ota naopak po týdnu přišel s tím, že se chce ke kapele přidat a opravdovost svého rozhodnutí doložil tím, že si koupil jako první z kapely kytaru a malé třicetiwattové kombo. Tím je tedy Ota právoplatně považován za zakládajícího člena. Společně pak s Kečupem zakoupili větší, po domácku vyrobený zesilovač, který se vyznačoval hlavně tím, že jako pojistka v něm fungovala žárovka. Ta se nejprve rozzářila a pak praskla, když se na zesilovač hrálo moc. Sestavu pak doplnil spolužák Miky, který zasedl k „bicím“ po Plevelu. 

Zkušebnou se stal sklep modřanské restaurace Berounka (nazývané též Karkulka), kam členové kapely v té době chodili takřka denně na pivo. Hospodský zdejší sklep nijak nevyužíval a přišlo mu asi lepší uklidit pankáče tam, než je nechat obtěžovat svým vzhledem štamgasty. Útrata i tak zůstávala stejná, protože do sklepa si vždy nechávali nosit hodně piv. Celý rok pak strávili hlavně pilováním image a marným učením se zahrát cokoliv na přidělené nástroje. Z hrstky objevených akordů se hned skládali první písně, které byly přehrávány pár kamarádům, navštěvujícím takzvané veřejné zkoušky. Zásadním se pak stal název skupiny, který je tak bláznivý, že si ho každý hned zapamatoval a z toho důvodu ho už nikdy nešlo změnit. Ostatně, hledání názvu byla jediná aktivita, kterou se kapela během prvního měsíce fungování zabývala. Z hromady názvů nakonec zbyly jen tři – Pan Krbec (psalo by se tehdy asi PunKrbec), Punk Floyd (nikdo netušil, že tou dobou to samé někoho napadlo v nějakém Zábřehu) a Fialky. Dnes už se vůbec neví, kdo to navrhl a co ho k tomu vedlo. Později byl sice název samotnou skupinou obhajován vymyšleným tvrzením, že vonět k fialkám znamená čichat lepidlo (podle jedné z prvních písní Ramones), ale tomu šlo jen těžko uvěřit. Kečup to komentoval slovy, že jestli se kapela bude jmenovat takhle hrozně, tak to může být rovnou The Fialky a název byl na světě. Po půl roce přestali ve sklepě restaurace Berounka kapelu trpět a tak se stěhovala do klubovny Modřanského turistického oddílu. Zde dostala azyl až do příchodu Toma a následně se přesídlila do Horních Počernic. Ota The Fialky na krátký čas opouští, a tak je první prosincový koncert v komunitním centru Krok v Modřanech odehrán bez něj. Skupina vystoupení zvládla celkem hladce. Jediná věc, která je opravdu nepříjemně zaskočila, byla, že klub byl nealkoholický. Vystoupení samotné bylo především nepochopené a většina z deseti návštěvníků nevydržela do konce. Tento první koncert byl odehrán v sestavě Kečup: kytara zpěv, Mára: basa, Miky: bicí a Karel: zpěv. Karel s Fialkami absolvoval dvě zkoušky, úspěch psychicky nevydržel a hned po koncertě skončil. Nezmizel ale úplně, později se stal zásadní nehrající posilou kapely a je s ním spojena řada neuvěřitelných historek. Kromě dalších díkybohu zapomenutých skladeb zde zazněl i velký hit kapely, nazvaný Hovno, který se pak objevil i na první demo-nahrávce a byl také naštěstí časem zapomenut.

Vision Days

IAn - zpěv, kytara, texty, hudba
Tomík - zpěv
Petrpunk - zpěv, basa
Chaos - kytara, harmonika
Kryštof - bicí