Národní muzeum představí čerty v Městském kulturním středisku Strakonice

V roce 2017 Divadelní oddělení Národního muzea připravilo první výstavu v rámci krajské loutkářské přehlídky Skupovy Strakonice. Letos už to bude třetí spolupráce s Městským kulturním střediskem Strakonice: po výstavách Loutkové divadlo a pohádka (2017) a Profese scénograf (2018) následuje výstava loutek a výtvarných návrhů z divadelní sbírky Národního muzea nazvaná jednoduše Čerti. Tu připravil tým Divadelního oddělení Národního muzea vedený Markétou Trávníčkovou pro Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích. Pro Strakonice ji nyní adaptuje Lenka Šaldová, přičemž zůstane zachováno originální grafické řešení doprovodných textů, jehož autorkou je Zuzana Strakošová.

Čert, ďábel, satan, pekelník, ďas, nečistej, černej myslivec, čerchmant, antikrist, červivec, čmert, zlý a tak dále.  Mnoho podob má v češtině pojmenování personifikovaného zla, které bojuje s principem dobra dvěma hlavními zbraněmi: pokušením a klamem. Jeho úkolem je svádět lidi ke hříchu a ten pak trestat. Český pohádkový čert se od ďábla ztělesňujícího všudypřítomné zlo zásadně liší. Není to bytost hrozivá, ale většinou hloupá a popletená, kterou lze snadno přelstít a zesměšnit, objevuje se dokonce i spravedlivý čert, který pomáhá dobrým lidem proti zlým.

Výstava připomíná významné činoherní, operní i baletní tituly, v nichž se lidé střetávají s pekelnými silami - mapuje výskyt postavy čerta a ďábla v dramatické literatuře, resp. na českém jevišti.

Tucet loutek odráží oblibu čertovské chásky v českém loutkovém divadle. Originály a reprodukce scénických a kostýmních návrhů a fotografií připomínají významné inscenace pohádkových komedií Jana Drdy (Hrátky s čertem; Dalskabáty, hříšná ves), české operní klasiky (Dvořákova opera Čert a Káča a Smetanova Čertova stěna) či báchorek Josefa Kajetána Tyla. Samostatnou kapitolou je příběh Fausta, který se upsal Mefistovi.

Vystaveny budou originální scénické a kostýmní návrhy a makety od významných českých scénografů: Vlastislava Hofmana, Hugo Steinera, Josefa Lady, Václava Gottlieba, Josefa Weniga, Františka Kysely, Zdenka Seydla, A. V. Hrsky a dalších.