Expozice Hodinový stroj v Žateckém muzeu

Původně byl totiž objednán pro věž radnice na rynku. Sem jej kolem roku 1768 instaloval pražský hodinářský mistr Ferdinand Lontensperger, nejspíše syn královského dvorního hodináře Sebastiana Londenspergera (Lontenspergera), orlojníka u Svatého Víta v Praze. Vyrobil jej na zakázku městské rady poté, co  při velkém požáru města v r. 1767 vyhořela radniční věž, v níž vzaly zasvé i původní staré hodiny, údajně darované městu samotným otcem vlasti císařem Karlem IV.

První větší opravu zažil Lontenspergerův hodinový stroj v roce 1837, to už však byl jeho tvůrce 26 let mrtev. O opraváři z této doby mnoho nevíme, zato na pásnicích rámu hodin jsou na věčnou paměť zaznamenána jména těch, kteří se o opravu zasloužili – starosty Žatce Josefa Hoffmanna, krajského komisaře Julia von Schönau a dalších jedenácti radních a zastupitelů města. Druhou velkou opravu prodělal stroj v r. 1858 péčí hodináře Eisnera, jehož signatura je vyryta na krokovém ozubeném kole. Poslední velká porucha stroje byla pravděpodobně důvodem k jeho vyřazení. Místní historik Adolf Seifert píše, že nové věžní hodiny byly pořízeny v letech 1861 – 1870. Toto časové určení však není zcela jisté, protože současné hodiny na radnici pocházejí až z 90. let 19. století.  Jak vysvětlit tuto časovou disproporci? Těžko by Žatečtí byli více než dvacet let bez funkčních hodin! Lze tedy předpokládat, že Lontenspergerovy hodiny sloužily až do doby této poslední  výměny. Potom se, jak dokládají dobové fotografie z konce 30. let 20. století, pravděpodobně dostaly do muzea, kde byly umístěny v expozici. Při její  reinstalaci po druhé světové válce byly odloženy na muzejní půdu a zde na své opětovné vzkříšení čekaly až do roku 2004. Po dvouletém pobytu v restaurátorské dílně se do muzea vrátily jako další zajímavý a zcela funkční exponát, který znovu odměřuje neúprosně běžící čas s přesností dvou vteřin denní odchylky! Hodinový stroj restaurovala v letech 2005 - 2006 ing. Alena Kavková.