Je
Morgan Spurlock jen dalším Michaelem Moorem? Obliba humorně laděných dokumentů o vážných věcech má, jak se zdá, stále stoupající tendenci. Přestože téma svádí k jednoduchým závěrům, jen nerada bych oba jmenované zařadila do stejné skupiny. Mají sice řadu podobných postupů, ale rovněž se ve svém stylu podstatně odlišují.
Víte co je symbolem Ameriky? Svoboda? A co tak obezita a řetězce rychlého občerstvení. Obojí je na vzestupu, obojí je bráno jako samozřejmost a úspěšně exportováno do celého světa. A důsledky? Morgan Spurlock nám přináší odpověď podloženou testem na vlastním organismu. Jednoduché a jasné.
Autor má srozumitelný úkol. Na svém, na začátku zcela zdravém, těle provede test McDonaldem. Inspiruje se žalobou z minulosti, ve které několik zákazníku zmíněné “restaurace” neúspěšně požadovalo odškodnění za výrazné zhoršení svého zdraví v důsledku konzumace oné stravy. Problém žalujících byl v konzumaci i jiné stravy než té z McDonald's – a ta mohla být potenciálně příčinou všech jejich problémů. Proto má Spurlock neprůstřelná pravdila. Třicet dní nesmí jíst nic jiného než co je v nabídce McDonald's (a to včetně vody), stravovat se v tomto řetězci třikrát denně, objednat si vše co je v nabídce alespoň jednou a souhlasit se super velkým menu (super size) vždy, když je mu nabídnuto. Jak kruté.
V průběhu experimentu je Spurlock pod pravidelným dohledem několika lékařů. Můžeme tak v přímém přenosu sledovat vliv, který experiment na zkoumaném subjektu zanechá. Tělo se postupně začíná hroutit. Spurlocka bolí hlava, je unavený a má deprese. Hladina cukru stoupá a cholesterol se stává neměřitelným. Výsledná váha se zastaví na plus 11 kg. Ale čekal někdo něco jiného? Asi ne. Každému rozumně uvažujícímu člověku musí být jasné, že o zdravou dietu nepůjde. To je rovněž hlavní argument odpůrců projektu – každý přece ví, že rychlé občerstvení je jen sváteční doplněk stravování. Opravdu? Je návštěva McDonald's jen otázkou vlastní volby?
Spurlock počítá i s touto argumentací. Ukazuje proto lenost společnosti, která rezignovala na běžné stravovací návyky a tím je nahnána do spárů rychlého občerstvení. Srovnává (nesrovnatelné) reklamní kampaně fastfood řetězců se státem propagovanou zdravou výživou. Jde o předem prohraný boj. Při pohledu na jednu běžnou školní jídelnu připomínající nejvíce přemalovaný McDonald's je jasné, že problém je hodně hluboký. Marketing těchto společností pracuje bezvadně.
Další pohled do filmu přináší i Spurlockova přítelkyně, přísná veganka. Samozřejmě od počátku nesouhlasí s riskatním experimentem, ale postupně přispěje i osobním pohled na Spurlockovu proměnu. Vidí jeho nevrlost, neustálou podrážděnost a stěžuje si na nepoznané problémy v sexu. Kdo by to byl řekl.
Dokument je zábavným pohledem na vážný problém současné společnosti. Autorovy postupy jsou však ve srovnání se stále slavnějším Moorem méně honbou za senzací za každou cenu. Spurlock často jen konstatuje fakta a zbytečně nepřikrášluje. Nemá to zapotřebí. Divák si přece dokáže udělat závěr sám. Výsledkem ja tak jakýsi čistší a uvěřitelnější Moore, který však neztrácí nic ze své údernosti.
Pokud jste někdy naživo viděli restauraci McDonald's nebo její jinak pojmenovanou obdobu, určitě vás tento dokument zaujme. Člověk by měl vědět, co ho tam čeká. Doporučuji - myslím film, samozřejmě.
Film má premiéru 9.2.2006
Monika
