Snímek Stále spolu vypráví příběh rodiny s devíti dětmi, žijící v extrémních podmínkách na šumavské louce bez přístupu k elektřině, záměrně se vyhýbající civilizačním vlivům. „Od začátku se mi ten projekt líbil,“ vysvětluje svou motivaci, do projektu vstoupit, producent Jiří Konečný z etablované produkce Endorfilm. „Je tam velmi silné téma rodiny, přitom na extrémním příkladu. Může být člověk normální a přitom zvládnout devět dětí? Asi musí být trochu despotický, ale co je hranice? Na to není jednoznačná odpověď a diváky nutí k zamyšlení nad tím, co ještě dokážou přijmout – a co je přes čáru.“ Rozpor mezi vizionářstvím rodinného „lídra“, titulujícího sám sebe profesionálním otcem a v zásadě autokratickým režimem, který vlastní rodině nastolil, slibuje v Čechách dlouho očekáváné „velké drama“ v dokumentárním filmu.
Režisérka filmu Eva Tomanová přiznává, že převést takto silné téma do filmové řeči nebylo jednoduché: „Měla jsem na začátku hodně vyhraněný názor na to, co je v té rodině dobře a špatně. Až když jsme film stříhali, tak se ten příběh paradoxně spíše komplikoval a ukazovalo se, že není tak černobílý. Navíc pro mě bylo úplně zásadní zjištění, nakolik příběh filmu vnímáme úplně jinak než v cizině. Když jsem pouštěla na workshopu DOK.Incubator první verze střihu lektorům, velmi dobře ten příběh chápali Češi, Slováci, Němci, ale třeba Dánové už ne. Film se od té doby se změnil několikrát, člověk je ponořený ve střihu – a ta zpětná vazba mu normálně hrozně chybí.“
DOK.Incubator, think-tank sídlící v Praze, se v poslední době zdá být pojítkem mezinárodně nejúspěšnějších českých dokumentů. „Úspěšné evropské kinematografie nemají více talentovaných filmařů. Dokonce ani nenatáčí ročně více filmů – často právě naopak. Ale mají koncepci vývoje velkých dokumentárních filmů do kinodistribuce,“ říká Andrea Prenghyová, zakladatelka DOK.Incubatoru. „Na workshop přijímáme celé týmy režiséra, střihače i producenta, aby společně dotáhli koncept filmu ve všech ohledech až do důsledků, do posledního slova na plakátě.“ Cílem workshopu je pomoc dokumentárním filmům z celé Evropy v klíčovém stádiu střihu, kdy se rozhoduje o finální kvalitě dokumentu – a tím i o jeho šancích u diváků.
Kromě českých úspěchů má DOK.Incubator za tři roky své existence velmi jasné výsledky i na celosvětové úrovni. Více než polovina filmů, které pomáhá vyvíjet, je distribuována mezinárodně a většina začíná svou kariéru na velkých festivalech v Kodani, Amsterdamu, Torontu, Lipsku či Nyonu – ale třeba i na nejprestižnějším festivalu v USA, Sundance. Z letošních osmi filmů, na kterých se DOK.Incubator podílel, se čtyři představí právě na IDFA v Amsterdamu, což je více než zde nabídne jakákoli jiná produkce nebo filmová instituce. Dalším úspěšným projektem je český snímek, Cukr blues režisérky Andrey Culkové, který byl nominován do soutěže o F:ACT Award na prestižním festivalu CPH:DOX, který proběhl minulý týden v Kodani.
O projektu DOK.Incubator:
Vzdělávací program DOK.Incubator nabízí individuální podporu tvůrcům, kteří dokončují své projekty. Podporuje dokumentární projekty od fáze hrubého střihu a nabízí účastníkům nové pohledy na střih, mezinárodní distribuci, marketing i práci s diváky. Více informací najdete na www.dokincubator.net.
.jpg)
