Královský hvozd žije!

Královský hvozd žije!

  Přítomni budou kasteláni objektů, které leží na území Přemyslovského loveckého hvozdu. Jsou to hrady Křivoklát, Karlštejn, Točník, Krakovec a také Hamousův statek ve Zbečně, z blízkého sousedství byl rovněž přizván kastelán zámku Hořovice.

Zveme všechny zájemce o besedu, při níž jednotliví představitelé objektů seznámí veřejnost s plány na rok a turistickou sezónu 2017

Program:
11. 00 hod. – hrad Křivoklát
Zahájení a beseda v obřadní síni, nebo Královském sále (dle počtu účastníků)

13. 00 hod. – Hamousův statek ve Zbečně
Pokračování besedy, pohoštění dle staročeských receptur

Přemyslovský lovecký hvozd
  Lesnatá oblast ve středním povodí řeky Berounky v západní části středních Čech, převážně v okresech Rakovník a Beroun, představující jakési srdce knížecích a později královských držav v Čechách. Původním centrem oblasti byl knížecí lovecký dvorec ve Zbečně, později  původní Křivoklát, hradiště, jehož polohu ani podobu doposud neznáme. Na počátku 13. století centrální funkci získal Hlavačov a okolo něj se rozvíjející osídlení v širším prostoru Rakovníka. Po založení Týřova přešlo na tento hrad vůdčí postavení a mezi ním a starším Hlavačovským centrem vznikl v hvozdu osídlený, dodnes patrný odlesněný pás s vesnicemi. Pro antipatie Přemysla Otakara II. k Týřovu došlo za jeho vlády k definitivnímu přesunu centra na velkoryse dostavovaný Křivoklát, který pak dal celému hvozdu i dodnes užívané jméno (Křivoklátsko, Křivoklátské lesy. V Přemyslovském loveckém hvozdu ve 13. století postupně vznikla nápadná kumulace nejstarších královských hradů. Oblast, jejíž život byl organizován v rámci manských systémů centrálních hradů, si svůj význam a výjimečné postavení podržela po celý středověk, jak dokládá i její rozšíření Karlem IV. a zastoupení jejích hradů v Majestas Carolina. Od roku 1970 jsou hrady v Přemyslovském loveckém hvozdu předmětem systematického studia a výzkumu. Ten přinesl poznatky klíčového významu především pro poznání nejstaršího horizontu české královské architektury a každodenního života a hmotné kultury hradu jako sociálního prostředí.