Ferda Mravenec 90 let - Václavské náměstí

16.6.2017 – 15.9.2017, 23:59

Ferda Mravenec přišel na svět v roce 1927 a žije dodnes. Výstava k připomenutí a oslavě jeho tvůrce Ondřeje Sekory začíná 16. června na Václavském náměstí v Praze.

Letos si ve spojení s legendární kreslenou postavičkou totiž připomínáme hned dvě výročí. Před devadesáti lety se postavička Mravence poprvé objevila v časopisu Pestrý týden a 4. července tomu bude padesát let, co zemřel jeho duchovní otec, spisovatel, ilustrátor, novinář a karikaturista Ondřej Sekora. Vášnivý entomolog svým Ferdou Mravencem těšil čtenáře Pestrého týdnuLidových novin a později hlavně dětské fanoušky v řadě vlastních knih. Obě výročí připomene výstava Ferda Mravenec 90 let, která bude slavnostně otevřena 16. 6. 2017 v 15:00 v pasáži Paláce Koruna v dolní části Václavského náměstí v Praze.

Život malého Ondřeje Sekory poznamenalo brzké úmrtí jeho otce. Povoláním odborný učitel zemřel, když bylo budoucímu spisovateli sedm let. Pocházel ze šesti sourozenců a pro sebe si objevil svět kreslení a hmyzu. Od dětství sbíral brouky a tento celoživotní koníček se později zásadně projevil i v jeho tvorbě. Ta je už dnes nesmrtelná. „V roce 1930 se Sekora podruhé oženil s Ludmilou Roubíčkovou, s níž měl syna Ondřeje. Po této linii se dědictví po významné postavě české historie dostalo až ke mně,“ říká dědička Jana Kolar, která v současné době žije ve Švédsku. „Jsem ráda, že se na jméno Ondřeje Sekory v Čechách nezapomíná a jeho dílo znají už i ti nejmenší.“ Na výstavě budou Sekorovy kresby, komiksy, pastely, knížky a příspěvky psané pro Lidové noviny, ale také mnoho zajímavostí ze života spisovatele.

„Méně se už ví, že psal jako sportovní redaktor reportáže z olympiády, Tour de France a přinesl do Československa ragby. Před válkou se svými kresbami a také články v novinách vysmíval Hitlerovi, v nacistickém lágru pak s Oldřichem Novým secvičili divadélko s maňásky z brambor,“ připomíná pořadatel výstavy Lešek Wronka, jednatel společnosti Lewron Music Center, která v rámci uvedení muzikálu Ferda Mravenec propaguje postavičky z příběhů i samotného autora Ondřeje Sekoru.

Právě nacistický režim stál za zákazem novinové podoby Ferdy Mravence během dalších válečných let. V roce 1941 dostal Ondřej Sekora z politických důvodů v redakci Lidových novin výpověď. Už v roce 1944 ale natočila Hermína Týrlová první československý loutkový film s Ferdou Mravencem, zatímco jeho tvůrce byl internován coby manžel židovské ženy v koncentračním táboře. Válku přežil, a po ní ve své práci pokračoval.

„Výstava je přednostně určena dětem. V červnu a v září budou v jejím rámci probíhat edukativní hry, kde se děti naučí, jaké druhy brouků žijí v přírodě, procvičí se ve zručnosti jako Ferda Mravenec, nebo se naučí základům první pomoci,“ doplňuje Lešek Wronka.