Dry Cleaning dorazí do Prahy

Nick Buxton, Tom Dowse, Lewis Maynard a Florence Shaw se vrátili do Rockfield Studios s producentem Johnem Parishem, aby na druhé desce strávili dvakrát více času. Zpěvačka Shaw ve studiu prokázala větší spontánnost a mnoho svých textů improvizovala přímo na albu. Texty jsou téměř výhradně observační. V titulní skladbě se objevuje jeden citát od umělkyně Maggi Hambling, v písni Don’t Press Me je text ze starého počítačového viru Macintosh a po celém albu jsou roztroušeny úryvky z knihovny výstřižků z tisku archivářky Eddy Tasiemky, ale používání “nalezených textů”, které kapela používala v počátcích své existence, je již dávno minulostí. “Psala jsem o věcech, které mě v tomto období zaměstnávaly, jako je ztráta, mužství, feminismus, moje máma, odloučení od partnera na malé úseky v uzavřeném prostoru, chtíč,” pokračuje, o zájmech, z nichž se vynořují širší politické a společenské komentáře. “Myslím, že když děláte něco observačního, což si myslím, že dělám, je to politické,” říká Shaw. “V Londýně došlo ke dvěma vraždám žen, o kterých se hojně psalo ve zprávách, a o konkrétních detailech jedné z těchto vražd se psalo v době, kdy jsme byli v Rockfieldu. Toto zpravodajství ovlivnilo část mého psaní a mého duševního rozpoložení.” Také instrumentace kapely může dobře odrážet naši stále bezútěšnější společensko-politickou krajinu, způsob, jakým dokáže nabrat intenzivní a naléhavý spád, nebo se zónovat do ledové odtažitosti.