Upozornění

Přátelé, je to špatné, většina akcí je opět zrušena. Ověřte si raději přímo u pořadatelů jak je to s plánovanými akcemi, některé se budou vysílat v live streamech, jiné jsou posunuty, nebo zcela zrušeny. Bohužel v této situaci nemůžeme ručit za správnost termínů a dostupnosti akcí uvedených na kdykde.cz. Díky za pochopení.

Rozhovor se spisovatelem a novinářem Petrem Volfem o jeho nové knize Litomyšl. Renesanční město moderní architektury

17. září 2014, 14:50
Rozhovor se spisovatelem a novinářem Petrem Volfem o jeho nové knize Litomyšl. Renesanční město moderní architektury

Petr Volf, novinář a spisovatel, se ve své publicistické a kritické tvorbě zabývá architekturou, výtvarným uměním a designem. Rovněž jeho připravovaná kniha je o architektuře, přesněji o architektuře Litomyšle. Samozřejmě, když je kniha o Litomyšli, pak jsme se autora nemohli nezeptat na podrobnosti.

Přibližte připravovanou knihu - co čtenáře čeká?

Knížku jsem pojmenoval Litomyšl - renesanční město moderní architektury. Chci v ní upozornit na výjimečný úkaz, k němuž v Litomyšli došlo v po roce 1990. Kvalitní architektura se v ní zabydlela nepoměrně více než v jiných městech. Je to až nesrovnatelné. Došlo k promyšlenému prosazování stavění ve spolupráci s předními architekty, které se projevuje jak ve stavbách placených z veřejných financí, jako jsou školy nebo sportoviště, ale také ve stavbách vznikajících z privátních prostředků. Za uplynulé čtvrtstoletí se můžeme obdivovat architektonickému souboru, který lze využít jako svého druhu učebnici současné architektury.

Čemu věnujete největší pozornost? Je to veřejný prostor? V knize bude např. opomíjené podloubí u pošty. Najdeme i další podobné věci?

Snažil jsem se představit novou architekturu v celé její šíři. V Litomyšli se nepostavilo několik budov, které by na sebe strhávaly pozornost, ale nové stavby jsou uměřené a byly realizovány tak, aby se lidem v městě dobře žilo. Všímám si rekonstrukcí stejně jako bydlení, dopravních a obchodních staveb, škol, sportovišť, církevních staveb i uměleckých děl, které se ve městě objevily. Veřejnému prostoru – ulicím, náměstím, průchodům, parkům, stejně jako lavičkám, patníkům… dlažbě - je věnována samostatná kapitola. Od něj se kultivace všech měst odvíjí, jenže jenom málokde si to uvědomují. Podloubí pošty je příklad, kdy se povedlo chodcům zpříjemnit, a především zbezpečnit jejich pohyb. Je to architektonický zásah málo viditelný, ale o to více potřebný: takové věci jsou podle mě zásadní. Právě byla dokončena revitalizace předzámčí, což je jedinečný počin, který zámecké návrší sjednocuje, zklidňuje a přibližuje městu, nabízejí se zde nové pohledy, odhalila se monumentalita piaristického kostela Nalezení sv. Kříže.

Co osobnosti Litomyšle, které do architektury ve městě „zasáhly"?

Bez lidí by se nic nepostavilo. Proto tato knížka vypráví stejnou měrou o lidech, kteří město vytvářejí, jako o domech. Chtěl jsem upozornit na to, že výjimečnost Litomyšle spočívá v tom, že všichni polistopadoví starostové pochopili hodnotu kvalitní architektury. To nikde jinde není. Praha by se mohla učit… Klíčovou roli sehrál Miroslav Brýdl, podle mě je to nejvýznamnější český starosta posledních pětadvaceti let. Nikoliv náhodou se o něm už dlouho píše jako o osvíceném. Umí lidi kolem sebe nadchnout a pohnout s nimi, protože má vizi, zápal - a obrovské charisma. Skvělým tahounem je také Michal Kortyš, který - mimo jiné - dokázal revitalizovat zámecké návrší. A nesmíme zapomenout na městskou architektku Zdeňku Vydrovou, jež dbá na to, aby Litomyšl nepřišla o svůj autentický výraz.

Proč právě Litomyšl? Jistě, píše se o ní v souvislosti s architekturou hodně, ale skutečně to vydá na knihu?

Už v roce 2001 byla uspořádána výstava Litomyšl a soudobá architektura, byl k ní vydán katalog, kde historik architektury Rostislav Švácha přichází s termínem „Litomyšlský zázrak“. Od té doby přibyla spousta vynikajících staveb, namátkou: internát pedagogické školy, rekonstrukce zámeckého pivovaru, zimní stadion, autobusové nádraží, krytý bazén, zámecká jízdárna… to jsou špičkové stavby, které jsou srovnatelné s architektonickou produkcí v Rakousku nebo Švýcarsku. Zatímco Česko jako celek v úrovni stavění za těmito zeměmi pořád ještě zaostává, tak Litomyšl se s nimi – vezmeme-li města odpovídající velikosti - může sebevědomě měřit. Čeští architekti si toho jsou vědomi a považují za výraz uznání, když můžou v Litomyšli něco navrhnout. Knížka je toho ostatně důkazem. Povinně by si ji měli koupit starostové všech českých měst, včetně Prahy, Brna, Ostravy nebo Pardubic a Hradce Králové, aby si uvědomili, čeho se dá dosáhnout – když se chce.

Čtenáři si rádi prohlížejí fotografie, co tedy obrazová část knihy?

V knížce, která se zabývá architekturou, jsou kvalitní fotografie podmínkou, každou stavbu představují minimálně dva snímky od renomovaných fotografů, k orientaci čtenářů přispívají také řezy, půdorysy a situační nákres. Chtěl jsem, aby byla slova s obrazem v rovnováze. Vedle českého textu „běží“ souběžně anglická verze, protože předpokládáme, že knížku budou hodně kupovat cizinci.

Vy jste v souvislosti s architekturou v Litomyšli použil spojení „druhá renesance". Proč? Co vás k tomu vedlo?

Už jsem se o tom zmínil na začátku našeho rozhovoru. Po renesanci v období šestnáctého století došlo po roce 1990 k rozmachu, s nímž přišla do Litomyšle nová energie. Je to město, které nežije jen z odkazu minulosti jako jiná historická města, ale navazuje na ni svou přítomností. Není to prostě jenom město kulis. A pak jsou tu koncerty, výstavy, festivaly. Lázně ducha!

Kdy bude kniha poprvé představena?

Předpokládám, že na ArchiMyšli. To je akce, která je pro takovou příležitost jako stvořená.

Petr Volf pracoval v deníku Mladá fronta a MF Dnes, časopisu Reflex a v Hospodářských novinách. Kromě stovek kritik, recenzí, úvah a článků o současném umění vydal několik knih rozhovorů s umělci a architekty. Napsal a sestavil šest komorních monografií současných výtvarných umělců (2004-2006): Michal Cihlář, František Skála, Antonín Sládek, Jiří David, Tomáš Císařovský, Ivan Komárek. V roce 2013 vydal portrét Karla Malicha Přišedší odjinud. Věnuje se rovněž beletrii, dosud mu vyšly tři knížky povídek (Nech kozy mečet, 1998; Kolik stojí miluji tě, 2002; Poslední akční hrdinka, 2003). Je autorem konceptu a odborným garantem Letních škol architektury: Beskydské vize 2012, Vize pro Plasy 2013 a Kopřivnický brownfield 2014. Od roku 2005 je členem umělecké a vědecké rady Fakulty umění a architektury Technické univerzity Liberec.

zdroj: Ing. Michaela Severová, tisková mluvčí města Litomyšl