Jan Václav Hugo Voříšek (1791–1825) patří k našim nejpozoruhodnějším skladatelům raného romantismu. Ačkoliv zemřel velmi mlád, prožil pestrý život a dosáhl mimořádné kariéry nejenom jako skladatel, ale také jako klavírní virtuóz, dirigent a pedagog. Dnes je patrně nejznámější jeho Sinfonie in D, ale vynikající je také jeho ostatní tvorba, včetně té komorní. Svá díla tvořil především po odchodu do Vídně v roce 1815, kde vzniklo i Rondo pro housle a klavír.
Své Romantické kusy dokončil Antonín Dvořák (1841–1904) v lednu roku 1887 a ještě téhož roku je vydalo nakladatelství Simrock. Jejich čtyři kontrastně řazené části, postavené každá na jediném tématu, jsou mistrovsky napsané a není divu, že se brzy staly oblíbeným a vyhledávaným dílem.
Pro Josefa Suka (1874–1935) byl určující osobností jeho učitel a později také tchán, Antonín Dvořák. Klavírní skladby (op. 7) mladý skladatel zkomponoval v roce 1892–93, tedy vzápětí po dokončení mistrovské školy pražské konzervatoře. A právě první skladbou tohoto cyklu je Romance, následně nazvaná Píseň lásky. Skladba se záhy stala natolik populární, že vznikla celá řada transkripcí pro různá nástrojová obsazení. Patrně tou nejznámější je úprava pro housle a klavír, kterou v roce 1912 vypracoval Jan Mařák a o deset let později také Jaroslav Kocian.
Nesporně jednou z nejzajímavějších skladeb večera jsou „Ruce“, sonáta pro housle a klavír vynikajícího skladatele Luboše Fišera (1935–1999). V jeho rozsáhlé tvorbě nalezeme skladby rozličného charakteru v oboru orchestrální tvorby, stejně jako vokální či komorní. Fišer byl také nepřehlédnutelným autorem množství filmové a televizní hudby. Houslová sonáta „Ruce“ stojí na počátku skladatelovy tvorby, vznikla v roce 1961 krátce po jeho studiu na pražské akademii a dodnes patří k Fišerovým neuváděnějším skladbám.
Dvě skladby pro housle a klavír „Z domoviny“ zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany (1824–1884) patří k autorovým často uváděným, jinak nepočetným komorním skladbám. Smetana zkomponoval tato dvě virtuózně koncipovaná dua pro housle a klavír v roce 1880, tedy souběžně s částmi Tábor a Blaník z cyklu Má vlast nebo opery Čertova stěna.
Rozsáhlá čtyřvětá Sonáta pro housle č. 3 Bohuslava Martinů (1890–1959) byla zkomponována v roce 1944 v americké emigraci v New Yorku a patří ke skladatelovým stěžejním dílům pro tento nástroj.
Jiří Zahrádka
Jan Václav Hugo Voříšek: Rondo pro housle a klavír, op. 8
Antonín Dvořák: Romantické kusy pro housle a klavír, op. 75, B150
Luboš Fišer: „Ruce“ – sonáta pro housle a klavír
Bedřich Smetana: Z domoviny
Bohuslav Martinů: Sonáta pro housle a klavír č. 3, H 303
