Zahrada Šternberského paláce

Zahrada je malebně umístěna při hraně Jeleního příkopu, k němuž se obrací výhledem přes nízký parapet. Zaujímá šíři jednoho palácového křídla a má podobu k západu, tedy směrem k Loretě, situovaného obdélníku. Právě do této zahrady se otevírá hlavní palácové průčelí, které ve střední ose prostupuje mohutný rizalit s velkým sálem (tzv. rotundou) v patře a někdejší salou terrenou v přízemí. Ve středu převýšeného oválného rizalitu s mansardovou střechou je nad slepými okny umístěn erb Šternberků. Působivou kompozici zahradní fasády oceníme nejlépe při pohledu od jezírka, které zdobí plastika čápa v nadživotní velikosti od sochaře Jana Laudy.

Původní barokní podobu zahrady neznáme. Když ale Šternberský palác přešel roku 1947 z vlastnictví armády do majetku Národní galerie v Praze, upravili ji její zaměstnanci, jak se píše v dobové korespondenci, „s velikým úsilím a nadšením do velmi pěkného stavu“. Spolu s galerií se tak pro veřejnost otevřela i zahrada. Podle ústní tradice se o ni starala také vnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, historička umění Anna Masaryková, která v letech 1945⁠ až ⁠1970 pracovala v Národní galerii, a sama zde vysázela několik rododendronů.

V současnosti je mezi vzrostlými stromy prezentováno několik solitérních, formátově výraznějších plastik. Vybrané příklady českého moderního sochařství zajímavě rezonují s barokní palácovou architekturou a spolu s přírodním prostředím vytvářejí unikátní celek.

Zahrada je otevřena od května do září a je možné ji navštívit v rámci otevírací doby paláce.