Původní scénář jako i zamýšlená budoucí podoba inscenace přenáší pozornost ke konci 19. století, konkrétně k příjezdu dvojice zámožných sester na rodinný statek, kde by měly společně trávit poslední dny života jejich třetí, na smrt nemocné sestry.
Hluboká duševní a emocionální sonda a téma vytlačené na periferii zájmu, tedy blízkost smrti a vyrovnávání se s ní. Na statku se tak, v souzvuku s tímto tematickým odstínem, rozevírá propast mezi láskyplnou péčí a pozorností tamní nezištné služebné na jedné straně a sobectvím a citovou vyprázdněností a nedosažitelností sester vůči umírající na straně druhé. Náročné i konejšivé Šepoty a výkřiky vnáší světlo do spletitého prostoru smíření, soucitu i zármutku hledaných mezi něhou a krutostí.
Při tomto prvním uvedení Bergmanova díla na jihlavské scéně zpracuje předlohu do jevištní podoby uznávaný čelní zástupce mladé generace režisérů Jakub Čermák, jehož cit pro výtvarně působivé a zároveň emocionálně i výkladově silné zpracování klasického námětu mohlo zdejší publikum zažít jednak v podobě divácky i kritikou přijímaného a oceňovaného Utrpení mladého Werthera, či od letošního jara v obnovené premiéře inscenace Tajemství, šílenství, podivnost, láska (Ženy Boženy Němcové), obě uvedené na malé scéně.
Ingmar Bergman natočil za svůj život přes čtyři desítky snímků, přičemž k většině z nich sám napsal scénář. Nejinak tomu bylo i u Šepotů a výkřiků, které sklidily nejen mezinárodní obdiv, ale také mnoho poct včetně nejvyššího ocenění Švédského filmového ústavu za rok 1973, dále Oscara a Cenu Nejvyšší technické komise na MFF v Cannes 1973.
Termíny
-
Úterý, 30.04.2024