Festival Baroko v Olomouci vrátí život hudbě, která po staletí mlčela
V Olomouci zazní hudba, kterou dnešní publikum běžně nemá šanci slyšet. Festival Baroko vstupuje do svého 29. ročníku a od 1. do 17. června nabídne program postavený na novodobých premiérách starší české hudby, archivních objevech a dílech skladatelů, kteří neprávem zůstali stranou pozornosti.
Letošní ročník nese podtitul Hudba, kterou jinde neuslyšíte. Pořadatelé tím přesně vystihují jeho hlavní smysl. Festival dlouhodobě nehledá jen známé barokní jistoty, ale vrací na pódia skladby, které ležely celé generace v archivech a depozitářích. Zakladatel festivalu, skladatel Tomáš Hanzlík, k letošnímu programu říká, že další podobná příležitost může přijít klidně až za 300 let.
Novodobé premiéry českých i evropských autorů
Program představí hudbu českých kantorů, řeholních skladatelů, autorů působících v zahraničí i zahraničních hudebníků, kteří tvořili na našem území. Posluchači se mohou těšit na díla z období baroka, klasicismu i raného romantismu.
V novodobých světových premiérách zazní skladby autorů, jako byli František Škroup, Jan Rösler, Maurus Vogt, Gabriel Jacob, Antonín Rejcha, Antonio Bioni nebo Antonio Melani. Právě jejich hudba ukazuje, jak pestrý a bohatý byl hudební život českých zemí a okolní Evropy, přestože mnoho těchto jmen dnes zná hlavně odborná veřejnost.
Vrchol programu: opera o Kainovi a Ábelovi
Jedním z nejvýraznějších bodů letošního ročníku bude scénické uvedení Melaniho opery Kainova bratrovražda a Europa. Biblický příběh prvního zločinu v dějinách lidstva získá podobu, která propojí hudbu, divadlo a výpravnou scénu. Režie se ujme Marek Řihák a právě scénické projekty patří na Festivalu Baroko tradičně k nejvyhledávanějším zážitkům.
Významnou část programu tvoří také fugy Antonína Rejchy. Tomáš Hanzlík k nim v poslední době našel osobní vztah při studiu Rejchových kompozičních učebnic. Jeho hudbu popisuje jako náročnou, ale mimořádně pravdivou. Pro posluchače tak půjde o setkání s autorem, jehož tvorba vyžaduje soustředění, zároveň ale dokáže otevřít nečekaně živý dialog napříč staletími.
Historické nástroje z depozitáře znovu zazní
Letošní ročník přinese také zajímavou novinku. Festival využije historické nástroje z depozitáře Vlastivědného muzea v Olomouci. Návštěvníci uslyší nově zrestaurovaný klavichord i barokní kontrabas. Nejde tedy jen o návrat zapomenutých skladeb, ale také o znovuoživení nástrojů, které samy nesou část hudební paměti regionu.
Podle programu festivalu nabídne hlavní část ročníku osm koncertů a vedle koncertních večerů také doprovodný program. Ten rozšiřuje hudební zážitek o odborný kontext a pomáhá posluchačům lépe porozumět době, ve které jednotlivé skladby vznikaly. Festival tak není jen přehlídkou staré hudby, ale i srozumitelným setkáním s hudební historií.
V Olomouci vystoupí výrazní sólisté i soubory
Mezi největší osobnosti letošního ročníku patří sopranista Vojtěch Pelka, který si získává stále větší pozornost i na mezinárodní scéně. Závěr festivalu bude patřit kantátám určeným olomouckému biskupovi z Kroměříže.
Většina koncertů se uskuteční v prostorách hlavního partnera festivalu, Vlastivědného muzea v Olomouci. Zahajovací koncert se letos výjimečně koná v univerzitním kostele Panny Marie Sněžné. Právě historické prostředí Olomouce dodává festivalu atmosféru, která k objevované hudbě přirozeně patří.
Hudební výzkum, který se mění v živý zážitek
Festival Baroko stojí na dlouhodobém badatelském výzkumu hudební minulosti českých zemí. Nejde pouze o jednorázové uvedení skladeb, ale o systematickou práci s prameny, rekonstrukci zapomenutých děl a jejich návrat před publikum. Záznamy realizovaných novodobých premiér postupně vytvářejí jedinečný archiv autentických interpretací starší české hudby.
Pro návštěvníky to znamená vzácnou možnost slyšet skladby, které se v běžném koncertním provozu neobjevují. Festival Baroko 2026 tak nabízí program pro milovníky staré hudby, opery, historie i pro všechny, kteří chtějí zažít něco, co se nemusí dlouho opakovat.
Podrobné informace o programu najdete na webu www.festivalbaroko.cz.
Zdroj: tisková zpráva pořadatele, festivalbaroko.cz, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Žurnál Univerzity Palackého