BRNOsat ukáže, že i malá družice může mít velké ambice
Brno pošle do vesmíru vlastní družici BRNOsat. Na první pohled půjde o malý satelit o rozměrech 10 × 10 × 30 centimetrů s nástavbou připomínající konzervu tuňáka. Ve skutečnosti ale ponese vědecké přístroje, technologické experimenty i pořádnou dávku brněnské nadsázky.
Družice má odstartovat na sklonku roku 2027. Kosmická raketa ji vynese na heliosynchronní dráhu do výšky přibližně 525 kilometrů nad Zemí. Planetu obletí zhruba jednou za 90 minut, takže se z ní stane malý, ale velmi aktivní vyslanec jihomoravské metropole.
Na palubě bude ultrafialový dalekohled i chytrý spínač
BRNOsat vzniká ve spolupráci Hvězdárny a planetária Brno, Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně a firmy Spacemanic. Město Brno do projektu prostřednictvím hvězdárny dosud vložilo více než šest milionů korun. Peníze pomohou zajistit start, sestavení části družice i propagaci celé mise.
Masarykova univerzita připravuje pro družici ultrafialový dalekohled LUVCam-2 s objektivem o průměru 8 centimetrů. Přístroj bude pořizovat širokoúhlé snímky oblohy a zaměří se mimo jiné na vzplanutí červených trpaslíků. Právě tyto hvězdy vědce zajímají při hledání odpovědi, zda mohou kolem nich existovat planety vhodné pro život.
Vysoké učení technické v Brně využije misi k testování speciálních maziv, labyrintových těsnění a miniaturního tepelného chytrého spínače. Tyto technologie mohou v budoucnu pomoci při provozu dalších zařízení na oběžné dráze. VUT se zapojí také do řízení družice pomocí vlastní povelovací pozemní stanice.
Studenti si vyzkouší skutečnou vesmírnou misi
BRNOsat nebude jen technickým projektem pro odborníky. Důležitou roli v něm dostanou studenti, kteří se zapojí do přípravy mise, jejího provozu i následného vyhodnocování dat. Zkušenost se skutečným satelitem může být pro mladé vědce a techniky výraznou výhodou při další práci ve výzkumu i v průmyslu.
Podobné malé družice typu CubeSat dnes ve světě slouží nejen jako výukové projekty, ale stále častěji také jako nástroje pro vědecká pozorování, testování nových technologií a komerční využití. Jejich menší rozměry a nižší náklady otevírají cestu do kosmu univerzitám, výzkumným týmům i menším organizacím, které by se k vlastní vesmírné misi dříve dostávaly jen obtížně.
Z Brna poletí do kosmu i Fegurdi
Projekt má zároveň probudit zájem mladých lidí o vědu, techniku a vesmír. Hvězdárna a planetárium Brno proto chystá vzdělávací i popularizační programy pro školy a veřejnost. Pro digitální planetária například vznikl pořad Skryté tváře Země, který se věnuje dálkovému průzkumu naší planety.
Protože jde o brněnskou družici, mise se neobejde ani bez humoru. Symbolicky se s ní do vesmíru vydají také Fegurdi z Kontaktního centra pro mimozemské civilizace. Brno tak chce spojit seriózní vědu s hravostí, která může k technice přitáhnout i ty, kteří by se jinak o kosmické mise nezajímali.
Další informace se budou postupně objevovat na webu www.brnoletidovesmiru.cz.
Zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Spacemanic, ESA