Rok 100. výročí objevení Věstonické venuše se pomalu chýlí ke konci a Moravské zemské muzeum v rámci výstavy Mýtus Velké Bohyně zve na další, opět úchvatné venuše ze svých sbírek.
Mezi vystavenými exponáty zaujmou zejména tenkostěnné mísy na nožce, reprezentativní váza z Hlubokých Mašůvek nebo množství amfor s typickými dutými uchy. K unikátům patří také keramické modely staveb či velká váza ze Střelic na Znojemsku pokrytá lidskými postavami a dalšími symboly, které jsou popisovány jako nejstarší vyobrazení mýtu hieros gamos – posvátného sňatku.
Zvláštní pozornost je věnována samotným figurkám – venuším. Výstava prezentuje významné plastiky z Hlubokých Mašůvek, včetně desítek fragmentů dalších venuší či část sochy zvané Hedvika, která se svou původní velikostí blížila šedesáti centimetrům a řadí se k největším ženským plastikám svého druhu ve střední Evropě. Vystavené jsou i další figurky z lokalit Střelice, Dukovany, Štěpánovice a Brno – Maloměřice. Nejnovější archeologické poznatky zároveň ukazují, že mnohé figurky byly v minulosti záměrně rozbíjeny a jejich části si lidé odnášeli dál – výstava proto nabízí pohled i na tuto méně známou stránku pravěkých rituálů.
Poskytuje i prostor k přemýšlení nad otázkami, které provázejí archeologii venuší už více než sto let: co tyto plastiky znamenaly, komu sloužily a jakou roli hrály v myšlení tehdejších lidí? Byly vyjádřením ženského principu, nositelkami rodových příběhů, rituálními předměty – nebo něčím úplně jiným? A co vyprávějí o společnosti, která nádhernou malovanou keramiku vyráběla a vytvořila první monumentální symbolickou architekturu na našem území?
