Ženy milované
Dopisy psané v notách
„Dvořák a Janáček k sobě patří jako nádech a výdech. Dvořák posluchače svou něhou připraví na intenzivní zážitek, který přinese Janáčkova syrová a strhující výpověď.“
Daniel Macho
Ani ti největší velikáni nejsou ušetřeni toho nejobyčejnějšího a zároveň nejmagičtějšího, radostí a muk, které s sebou přináší prožitek šťastné i nešťastné, opětované i neopětované, platonické i vášnivé lásky. Toto téma, společné také dvěma českým hudebním velikánům Dvořákovi a Janáčkovi, nám předkládá Kukal Quartet ve složení čtyř mimořádně nadějných hráčů mladé generace.
„Na Sychrově bude Dvořákovi a Janáčkovi pospolu skvěle. Obě vybraná díla jsou hluboce osobními vyznáními. Společné mají to nejpodstatnější: absolutní upřímnost. Zatímco Dvořák svou lásku ke světu zpívá v líbezných melodiích, Janáček ji do strun doslova křičí v odvážných moderních barvách.“
Daniel Macho
Oba skladatele, byť od sebe byli o generaci vzdáleni, pojilo hluboké přátelství i společné kořeny v lidové hudbě. Dvořákovy Cypřiše jsou souborem křehkých milostných dopisů, které vyvolávají nostalgii a vřelost. Dvořák je původně napsal jako mladík z nešťastné lásky k Josefíně Čermákové. Jednalo se o zhudebněné texty básní Gustava Pflegera Moravského. Později se Dvořák k Cypřišům vracel a přepracoval je mimo jiné pro smyčcový kvartet.
Naproti tomu Janáčkův Smyčcový kvartet č. 2 s podtitulem Listy důvěrné je dílem, které vzniklo na konci skladatelova života. Jedná se o hudební zpracování dopisu Kamile Stösslové. Janáček však odkládá Dvořákovu zamilovanost, jeho kvartet je vášnivým, až dravým proudem emocí, kde každá nota tepe nezkrotnou energií.
Kukal Quartet
Eliška Halečková Kukal, housle
Klára Lešková, housle
Daniel Macho, viola
Filip Rufer, violoncello
Antonín Dvořák (1841-1904)
Cypřiše, výběr, B 152
Leoš Janáček (1854-1928)
Smyčcový kvartet č. 2 Listy důvěrné, LJCE E/4
