Hudba jako nositelka příběhů, emocí a obrazů. Vysněné představení Radima Vizváryho a Jany Semerádové.
Radim Vizváry, pantomima
Jana Semerádová, barokní flétny
Hana Fleková, barokní violoncello
Jiří Havrlant, cembalo
Magdalena Švecová, režie
„Na Rameauově obličeji se střídaly vášně, bylo na něm možno rozeznat něhu, vztek, radost, smutek, rozlišit piano a forte…“
Denis Diderot
Program koncertu, či spíše hudebně-dramatického díla, které bude premiérově uvedeno na festivalu Lípa Musica, je inspirován Diderotovým filozofickým dialogem Le neveu de Rameau. V tomto spisu se filozof setkává se synovcem slavného skladatele. Jejich volný rozhovor staví proti sobě dva neslučitelné světonázory: vypravěčovu víru v ctnost a veřejnou morálku a Rameauovu cynickou a amorální vizi společnosti. Prostřednictvím tohoto střetu Diderot zkoumá hluboké otázky o morálce, o podstatě geniality a o tom, zda ctnost může skutečně vést ke štěstí.
„Rád bych, aby diváci objevili Rameaua nejen jako historickou postavu baroka, ale jako živého, imaginativního tvůrce, jehož hudba dokáže i dnes oslovit smysly, emoce i fantazii. A také aby viděli, že je pantomima současný, silný, svébytný, a především vytříbený jazyk, který dokáže vést rovnocenný dialog s hudbou.“
Radim Vizváry
V představení, které vzniklo ze vzájemného uměleckého obdivu Jany Semerádové a Radima Vizváryho, bude rozehrána na pozadí geniálního Rameauova díla Pièces de clavecin en concerts pantomimická freska skladatelova života. Mim ztvární samotného skladatele Jeana-Philippa Rameaua a herecky přiblíží jeho osobnost, vnitřní svět i tvůrčí imaginaci. Diváci zažijí Rameaua v různých obdobích jeho života. Na pódiu se rozehraje plnohodnotný divadelní tvar, v němž hudba a pantomima koexistují v rovnováze.
„Rameau je fascinující osobnost. Génius. Je dvorský, vznešený, jeho hudba je plná gest, důrazů a vnitřního napětí. V mnoha ohledech je to hudba taneční, ale zároveň hluboce dramatická a obrazotvorná.“
Radim Vizváry
