Tři ženy, dvě dějství a jeden mukl
Johanna Tesařová • Jana Holcová • Lukáš Příkazký • Antonie Martinec Formanová • Klára Fleková • Marta Májová • Magdalena Stibralová • Anna Datiashvili • Natálie Rajnišová
úprava Klára Formanová a Josefína Formanová scéna a kostýmy Natálie Rajnišová hudba sbor Lada kamera a střih Mikoláš Arsenjev dramaturgická spolupráce Eva Suková
režie Josefína Formanová
PREMIÉRA 29.11.2019
DÉLKA PŘEDSTAVENÍ 1 hodina 20 minut, bez přestávky
Hra, kterou autor napsal v roce 2009, byla inspirována stejnojmenným příběhem z jeho knihy Štěstí. Tato sbírka povídek, vycházející z autorových osobních zkušeností politického vězně 50. let, poprvé vyšla v roce 1969 a ještě před distribucí byla zakázaná. Podruhé byla vydaná až na začátku devadesátých let.
Jiří Stránský se na přípravách inscenace podílel, bohužel v jejich průběhu „poodešel“ a další osudy svých hrdinů sleduje z jiného místa…
Bylo velmi prozíravé, že navrhl, aby zásadními osobami v tvůrčím týmu byly jeho dcera Klára Formanová a vnučky Josefína a Antonie Formanovy. I jejich prostřednictvím je tak i nadále přítomen…
Inscenace Játra je první, která vznikla přímo pro prostor Kavárny Dejvického divadla (dříve Anti.kvariátu DD).
„O tom, jak máma začala tátovi psát dopisy a pak za ním jezdit na Bytíz, vyprávěl táta celý život. A když máma před devíti lety zemřela, jak říkal táta, jen poodešla, tak tento jejich příběh vyprávěl častěji a častěji, s náležitou hrdostí a se slzami v očích. Byli tehdy velmi mladí a krásní.
Máma za ním jezdila na tu uranovou haldu několik let. Čekala na něj. V šedesátém roce ho po osmi letech pustili na amnestii a hned se vzali. A následovalo šedesát let obrovské lásky. A teď jsou zase spolu.
A jen tak mimochodem, táta zbožňoval játrovou paštiku.“
Klára Formanová
