„Vše, co násilím vzniká, není požehnané – a přece z násilí žijeme celý svět.”
Intimní hudební drama o výjimečné ženě.
Inscenace je básnickým portrétem významné české myslitelky a básnířky Anny Pammrové – ženy, která odmítla svět založený na násilí, donucení a přetvářce. Nejde o životopis, ale o vnitřní krajinu bytosti, jež hledá duchovní zákon nad zákony společnosti. Dětství v lese, zrada rodiny, manželství jako past, mateřství poznamenané asketickou vírou i samota v ústraní se skládají do obrazu existence, která se vzpírá kompromisu. Text se pohybuje mezi snem, pamětí či rituálem a mísí poezii i ozvěny mohutného sboru, jenž rozeznívá končiny duše osazené silným environmentálním a emancipovaným cítěním. Živoucí meditace o svobodě, vině a ceně, kterou platí ten, kdo odmítne žít „jako ostatní“. Ztvárnění osudů Anny Pammrové přináší zcela nový autorský příspěvek k dlouholeté tradici Horáckého divadla v mapování výjimečných stop v krajině Vysočiny.
