Šílení

1. prosinec 2005, 0:00
Jan Švankmajer je autor v českých končinách značně nezvyklý. Pro svou surrealistickou tvorbu je uznáván jako celosvětově jedinečný animátor. Ze seznamu jeho děl si kromě řady krátkých snímků jistě dobře pamatujeme celovečerní filmy Faust nebo Otesánek. Ve Švankmajerovském duchu je laděný rovněž jeho nejnovější počin – Šílení. Tématem nového filozofického hororu je spor o to, jak efektivně vést blázinec. Jak nám před vlastním začátkem filmu vysvětlí sám autor, existují v zásadě dva způsoby: prvním je absolutní svoboda a druhým osvědčený a konzervativní způsob dohlížet a trestat. Kontrast svobody s útiskem a násilím provází celý film. Zdrojem inspirace autora se staly dvě povídky Edgara Allana Poea – Zaživa pohřben a Šílený psychiatr. Jednou z hlavních postav je Markýz (Jan Tříska, postava inspirovaná markýzem de Sade. Film se odehrává na počátku 19. století ve Francii. Je však plný reálií dneška a ukázek současného světa, který nám připomíná mnohdy víc, než si chceme připustit. Naše moto zní: „Blázinec, ve kterém se odehrává jádro filmu, je alegorií této civilizace.“ Jean Berlot v podání Pavla Lišky se vrací z pohřbu své matky, která zemřela v ústavu pro duševně choré v Charentonu. Na noc se ubytuje v hostinci, kde ho přepadá jeho chronický sen. Vždy, když zažije něco stresujícího, vrací se jako noční můra dva zřízenci blázince, kteří se ho snaží chytit a svázat do svěrací kazajky. Sen je tak živý, že Jean při souboji se zřízenci zdemoluje celý pokoj a vzbudí všechny nájemníky. Jediný, kdo je ochoten něco udělat a ne jen přihlížet, je Markýz. Ten uhradí škodu a pozve Jeana k sobě na zámek. Na zámku se stane Jean svědkem černé mše. Té se kromě Markýze zúčastní i sluha Dominik (Pavel Nový - S tebou mě baví svět, Zdivočelá země), jakýsi Markýzův přítel a čtveřice mladých dívek. Jean je pobouřen Markýzovým rouháním. Uchvátí jej pohled na jednu dívku (Anna Geislerová - Želary, Štěstí), která se zjevně podvoluje pouze z donucení. Hned ráno oznamuje Markýzovi, že po tomto zážitku nehodlá dále setrvat na zámku. Následuje však ještě větší rouhání, při kterém Markýz upadá do kataleptického stavu podobnému smrti. Jean je přesvědčen, že jde o trest Boží. Dominik přinutí Jeana, aby mu pomohl s pohřbem. Druhý den však najdou v rodinné hrobce rozštípanou rakev a vesele hodujícího Markýze... V dalších minutách nás film zavede do blázince, který je podle Markýzova názoru správným místem pro léčbu Jeanových nočních můr. Odvádí jej proto do ústavu vedeném Markýzovým přítelem dr. Murllopem (Jaroslav Dušek - Pelíšky, Pupendo). Jeanova nerozhodnost se rozplyne jakmile mu dr. Murllope představí svou dceru Charlottu. Jean v ní poznává onu nedobrovolně se poddávající dívku, kterou viděl na černé mši. Jean se záhy zamiluje. Blázinec však brzy odhalí svá další překvapení... Autoři po celou dobu filmu nešetří spoustou drsných záběrů. Vedení blázince vyznává teorii, že duše a tělo vedou o člověka nepřetržitý zápas. Získá-li převahu duše, člověk onemocní chorobami těla. Vítězí-li tělo, propukne v člověku duševní nemoc. Proto jsme postupně svědky řady tělesných trestů nazývaných „terapií“. Mezi herci vyniká podle předpokladů nezaměnitelný styl Jana Třísky i příjemný projev Anny Geislerové. Překvapivě povedený je rovněž výkon Pavla Nového v roli kočího. Jednotlivé scény filmu jsou průběžně prokládány dnes už klasickou Švankmajerovskou animací, která jen doplňuje už tak dost temnou atmosféru. Kdo nikdy nezažil, může být příjemně, ale i nepříjemně překvapen. Jedná se o takové malé orgie masa, vnitřností a jazyků. Takže slabší povahy pozor. Je to ale jistě to hlavní, co od snímku musíme čekat. Šílení jsou netrpělivě očekávaným snímkem uznávaného autora. Už jen vzhledem k předchozím filmům bude podrobně sledován a rozebírán především náročnějším publikem. Pro běžného konzumenta je možno doporučit jako něco, co v kinech nenajde každý den. Konkrétní a jednoduchou zábavu k odpočinku však nečekejte. Monika Film má premiéru 17.11.2005