Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň

14. leden 2006, 0:00
Jen několik týdnu po premiéře nového dílu Harryho Pottera přichází do kin další z řady fantasy filmů inspirovaných knihou. Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň od slavného autora C. S. Lewise. Lewisova sága čítající celkem sedm pokračování oživuje fantastický svět často z různých pohledů srovnávaný s universem J. R. R. Tolkiena. Na rozdíl od Středozemě je však Narnie (a okolní země) méně klasickým fantasy a více Biblí a oslavou víry. Náboženského podtextu si jistě všimnete na první pohled. Ostatně autor už svět samotný vytvořil s cílem vést nejmladší čtenáře od útlého věku k víře a vznešeným hodnotám. Kniha si ale pro své nesporné kvality našla obdivovatele mezi nejširší čtenářskou obcí. Realizace filmové verze se chopil Andrew Anderson, který měl doposud na kontě jen dva veleúspěšné díly Shreka. Letopisy Narnie jsou jeho vůbec prvním hraným filmem. Jakým způsobem se mu podařilo zdolat nelehký úkol hodný mistrů formátu Petera Jacksona? Úvod filmu nás vrhne do válečného děsu během bombardování Londýna. Hrozivé místo, ošklivá to doba pro bytí dítětem. Stejně jako i mnoho dalších podobně postižených, jsou i sourozenci Edmund (Skandar Keynes), Petr (William Moseley), Zuzana (Anna Popplewellová) a Lucinka (Georgie Henleyová) Pevensieovi evakuováni do bezpečí na anglický venkov. Loučení dětí na nádraží je emotivním symbolem oddělení problémů světa dospělých a dětí. Sourozenci jsou odesláni do sídla profesora Kirkea (Jim Broadbent – Brazil, Moulin Rouge). Dům fakticky vede upjatá domovnice Macreadyová, která zjevně nesnáší dětskou společnost. Její život je tomu dětskému vzdálen na největší možnou míru. Děti jsou však v bezpečí a to je hlavní. Brzy se však začínají nudit. Nejmladší Lucinka při hře na schovávanou náhodou objevuje podivnou skříň. Stojí v místnosti osamocena. Proč? Jediný kus nábytku v odlehlém pokoji. Ideální místo pro skrýš. Lucinka se prodírá kožichy uloženými ve skříni, když tu se najednou překvapená ocitne v zasněženém lese. Skříň je branou do jiného světa, do země Narie, místa nikdy nekončící zimy. Země se hemží různými jinde nevídanými tvory. Fauny, trpaslíky, minotaury a mluvícími zvířátky. Narnii, jako ledový despota, vládne již dlouhých sto let zlá Bílá čarodějnice (Tilda Swinton – Zlomené květiny, Constantine). Vládne krutě a nespravedlivě. Každého, kdo se ji postaví na odpor, promění v kámen. V neznámé zimní krajině narazí Lucinka na zdvořilého fauna, pana Tumnuse (James McAvoy – Děti Duny, Bratrstvo neohrožených). Velké přátelství je na cestě a s ním i velké problémy. Lucka ještě netuší, jaký rozruch způsobí návštěva člověka v Narii. Postupně se do Narnie dostanou i další děti. Poznáme podstatu vlády Bílé čarodějnice, síly odporu i samotného velkého Aslana, skutečného vládce. Budeme svědky zrady i odpuštění, obětování i hrdinství. A v závěru také dlouho očekávaného příchodu jara. Celkový dojem z filmu je značně rozporuplný. Jakým způsobem máme na film nahlížet? Některé postavy jsou striktně černo-bílé. Je důsledně dodržováno oddělení dobra a zla. K tomu však objevíme i rozpolcené hrdiny se špatnými lidskými vlastnostmi. Jakoby to vyslanci z reálného světa lidí. Pohádkové části srozumitelné dětem jsou kombinovány se složitými zvraty, které nutně musí malé diváky mást. Santa rozdávající zbraně dětem dokáže překvapit i mě. Ale to asi k Narnii patří. Největším negativem filmu je určitě technické zpracování. Jakoby se autoři po celou dobu natáčení nedokázali rozhodnout mezi velkofilmem a televizní inscenací. Na zjevný nesoulad v kvalitě narážíme po celou délku filmu. Kvalitní digitální efekty (bobří rodinka) střídají o několik tříd horší a viditelně špatně svícené scény zamrzlého jezera. Škoda. Z rozpočtu 150 milionů dolarů snad šlo vytěžit i více. Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň jsou filmem, který se jen těžko objektivně hodnotí. Pro diváky, kteří nečetli knižní předlohu bude film pravděpodobně zklamáním. Mezi ostatními si jistě najde své skalní příznivce i odpůrce. Tak jako každý jiný sledovaný projekt. Já se protentokrát přiřadím do skupiny druhé. Příště lépe, prosím. Film má premiéru 5.1.2006 Monika