V podpoře pouličních umělců Praha výrazně zaostává za západními městy, legálních ploch je v Praze jen 19

17. září 2019, 13:48
V podpoře pouličních umělců Praha výrazně zaostává za západními městy, legálních ploch je v Praze jen 19

Londýn, Paříž, Berlín – to jsou města, v nichž se stal street art doslova lákadlem pro zahraniční turisty. Kreativní umění, které se v posledních letech stalo celosvětovým fenoménem, je u nás ale stále vnímáno spíše jako řádění vandalů. Samotné podmínky pro umělce tu v měřítku západních metropolí také nejsou ideální.

Legálních ploch je v Praze jen devatenáct, v mnoha případech jde přitom o plochy umístěné na periferii mimo veřejný prostor, navíc často i nebezpečné. Ve světě ale dávají pouličním umělcům šanci oživit nejen zpustošené čtvrti či chátrající budovy, ale i samotné centrum. U nás chce toto umění podobnou cestou podpořit MČ Praha 7, která tak může být prvním zábleskem v další spolupráci města se street art umělci.

V západních metropolích se pouličním umělcům daří, svými díly navíc mnohdy mohou městu zajistit i větší přísun turistů. Například v Paříži již před 8 lety vytvořil známý francouzský pouliční umělec Jef Aérosol na žádost starosty 4. pařížského obvodu fresku přímo vedle centra Pompidou a kostela Saint-Merri, kterou nazval „Pššššt!“. Dnes je tvář umělce s ukazováčkem před ústy světovou atrakcí, která ročně přiláká miliony návštěvníků. „Tento příklad dokládá, že na základě dialogu mezi městem a umělci mohou vznikat až ikonická díla, která se dostanou do hledáčku turistů z celého světa. Street art přitom může mít pozitivní dopad nejen na celkový vzhled města, kdy vdechne život opuštěným i chátrajícím domům, ale i na turistický ruch. Stejně jako v Paříži, například i v Londýně nebo New Yorku můžeme najít stovky ploch, často i v soukromém vlastnictví, které na základě dohody s vlastníky umělci zvelebili, čímž přilákali pozornost návštěvníků. V tomto vnímám propastný rozdíl mezi západem a ČR, kde má street art ve většině stále ještě nálepku vandalismu,“ uvádí Vojtěch Fiala, zástupce street artových umělců.

Aktuálně je v Praze na 19 legálních ploch pro street art, v celé ČR je jich pak cca 42. Oproti tomu se západní státy chlubí stovkami míst, kde se umělci mohou realizovat. Konkrétně například v Německu jde podle serveru legal-walls.net o 432 ploch, ve Velké Británii o necelých 270, Francie jich má k dispozici přes 200, samotná Paříž pak přes 60. V Praze se podobným směrem jako na západě aktuálně vydala MČ Praha 7, která spolu s Dopravním podnikem vyhlásila letos v létě výtvarnou soutěž Mural Art Vltavská, která měla v streetartové komunitě značný ohlas. Zájem o proměnu zdi vnějšího atria u stanice MHD mělo celkem 38 umělců. „Vltavská bývala vždy spojena s uměním a rádi bychom prostředí opět kulturně oživili. Je skvělé, že se sešlo tolik osobitých nápadů. Stanice MHD prochází proměnou a ověřili jsme si, že je zde velký zájem, aby její součástí bylo také originální současné umění. Věřím proto, že se do budoucna dočkáme dalších zdařilých výtvarných počinů, a to nejen u nás na Sedmičce,“ komentuje proměnu, která by měla být hotová letos na podzim, místostarostka Prahy 7 Hana Třeštíková.

Možnosti více zapojit umělce do veřejného prostoru se pak nebrání ani zastupitel MČ Praha 3, Alexander Bellu: „Pro mě je důležité rozlišovat, zda se jedná o tagování a čmáranice, nebo o činnost, která chce město zkrášlit a obohatit. Tagování považuji za vandalismus, který je nelegální a nikomu se nelíbí, tudíž ho ani nikdo neocení. Uměleckým aktivitám jsem ale osobně nakloněn, a to je přesně forma, kterou můžeme podporovat. Otvírá to možnosti jako pro MČ, tak i privátní sektor, aby se do této problematiky zapojily a začaly společně vytipovávat místa pro umělce, kde se budou moci legálně vyjádřit.“