Jazz Meets World, oslava potkávání
Vznik koncertní řady Jazz Meets World, pořádané společností P&J Music, inspirovala i jedna hluboká pravda o tom, že hudba spojuje lidi na celém světě. Ať jsou jakéhokoliv vyznání, politického smýšlení, národnosti, státní příslušnosti či společenského postavení, ať mají jakékoliv kulturní kořeny. Snadněji pochopíme jen zdánlivě odlišného „cizince“, když se s ním potkáme v prožívání krásy. Proto si dramaturg Petr Pylypov dal za cíl nejen představovat na našich pódiích světové hvězdy jazzu a world music, hudebníky, kteří svou tvorbou oba žánry přirozeně spojují, jak naznačuje název festivalu. Dalším, hlubším posláním je komunikace lidí z nejrůznějších koutů planety. Vzájemná komunikace hudebníků na pódiu i muzikantů s publikem. Potkávání se.
Že se neskromný cíl dařilo a daří beze zbytku plnit, nejlépe dosvědčí činy - úspěšně uspořádané koncerty. Přímo programově mezi nimi vyniká například souhra senegalského virtuózního hráče na koru Ablaye Cissoka s německým, v New Yorku usazeným trumpetistou Volkerem Goetzem, nebo pódiový dialog izraelského pianisty a hitmakera Idana Raichela s malijským kytaristou, zpěvákem a písničkářem Vieuxem Farkou Touré, nemluvě o nadnárodních sestavách izraelského kontrabasisty Avishaie Cohena či jeho původem malajské nástrojové kolegyně Lindy Oh…
Že se festivalu podařilo přilákat osobnosti skutečně významné, potvrzuje např. hned několik koncertů Paca de Lucíi. Právě Paco de Lucía vystoupil jako vůbec první host Jazz Meets World. Jeho tehdejší představení 2. května 1996 v Brně zaznamenala i Česká televize. Do hvězdné kategorie patří i dva nezapomenutelné koncerty Charlese Aznavoura.
Také program 25. ročníku Jazz Meets World je příkladně kosmopolitní. Jen namátkou. Do Prahy se 3. března vrátí americký kytarista Ralph Towner, jeden z průkopníků spojování jazzu a etnické hudby už od dob, kdy se proslavil jako člen kultovní skupiny Oregon. Tentokrát vystoupí ve velkém sále Novoměstské radnice. Smíchovský klub Futurum Music Bar zahřeje 11. března kapela Ngoni Ba malijského virtuózního hráče na západoafrickou „loutnu“ ngoni Bassekoua Kouyate. Norský saxofonista Jan Garbarek se již dávno stal celosvětově uznávanou ikonou skandinávského jazzu, do Česka (20. března, pražské Forum Karlín) tentokrát přiveze nadnárodní, norsko-německo-brazilsko-indickou sestavu, ve které figuruje i jeho dlouholetý hvězdný spoluhráč Trilok Gurtu. Tuniský zpěvák a hráč na oud Dhafer Youssef dostal do vínku jeden z nejúžasnějších hlasů současnosti. Okouzlí jím 1. dubna v pražském divadle Hybernia za doprovodu svojí norsko-francouzsko-italské kapely. A tak dále.
Mezinárodní festival jazzového piana, oslava tichého souznění
Komorní sólové pianové recitály, skutečný svátek královské jazzové disciplíny, nikdy nebyly jen „konfrontací“ hráčských technik. Virtuozita je tu samozřejmostí. Vždy šlo především o atmosféru, o příležitost nahlédnout do vnitřních světů umělců, o výměnu inspirací, která je otevřená i těm nejzajímavějším interpretům domácí scény.
Koncerty MFJP probíhají obvykle v listopadu. Je tudíž brzy prozrazovat jejich program. Že bude opět mimořádně lákavý, však lze předpokládat už z přehledu účinkujících minulých ročníků. V rámci festivalu se představili naprostí mistři a mistryně svého nástroje jako Shai Maestro, Bob Stenson, Toshiko Akyioshi, George Cables, Aziza Mustafa Zadeh, Leszek Mordzer, Jacky Terrasson nebo Kenny Barron.
Něco však prozradit můžeme. V posledních letech již pravidelně předcházejí listopadovým klavírním večerům jarní Prology MFJP. O jeden z famózních prologů se v minulosti postaral právě Kenny Barron. Letošní legendou, která 25. ročník festivalu „předznamená“ 11. května recitálem ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, bude nositel Grammy původem z Dominikánské republiky Michel Camilo.
Free Jazz Festival, oslava tvůrčí svobody
Spontaneita, emotivnost a svoboda uměleckého vyjádření patří k erbovním ctnostem free jazzu a také Free Jazz Festivalu. Ať už interpreti sází na jazzový improvising podle daných pravidel nebo na zcela volnou kompozici v reálném čase.
Mezi jazzovými podžánry patří free jazz k těm nejvíce revoltujícím a pro umělce možná nejnáročnějším na soustředění a tvůrčí myšlení. Zdaleka však nejde o disciplínu odtažitou, vždyť zcela přirozeně k ní patří i happeningy a hudební humor. O tom, že free jazz opravdu nezná hranice a omezení už v minulých ročnících festivalu přesvědčili například Irene Schweizer, John Taylor, Barre Phillips či Phil Minton.
Také na odhalení programu 15. ročníku zářijového Free Jazz Festivalu máme zatím čas. Jisté však je, že v roce trojího festivalového jubilea se máme na co těšit.
