Jak vznikl kybernetoskop?
Autoři jsou tři – Jiří Trnka, jeho syn Jan a vnuk Matyáš. „Výstavu jsme původně chystali pro rok 2012 přímo na stoleté výročí dědečkova narození. Ukázalo se ale, že to nebude tak jednoduché. Chtěli jsme, aby výstava byla skutečnou poctou původnímu dílu i jakýmsi jeho vzkříšením a oživením zároveň. Dlouho jsme proto vymýšleli koncept i formu, která by tohle naše základní přání stoprocentně dodržela. Přípravy se tedy nakonec protáhly na celé tři roky“, vysvětluje Trnkův vnuk, výtvarník a animátor Matyáš Trnka. “Sám jsem byl celou dobu zvědavý, co to vlastně je Originální kybernetoskop, a jsem rád, že můžeme tuhle tajemnou věc konečně představit veřejnosti,” dodává ještě Matyáš.
„Jiří Trnka a jeho dílo je inspirující nejen ve své řemeslné a umělecké dokonalosti, ale jak ilustruje hravá Zahrada 2, je také pojítkem tradice a animátorských a digitálních dovedností. V rámci Evropského hlavního města kultury tak vzdáváme hold nejen Trnkovi jako nejslavnějšímu plzeňskému umělci, ale současně i práci současných výtvarníků a animátorů, kteří v oblasti digitálního umění a v objevném myšlení na jeho dílo navazují ,“ říká programový ředitel projektu Plzeň 2015 Jiří Sulženko.
Knížka „Zahrada“, poprvé vydaná v roce 1962, patří už po několik generací mezi klenoty české dětské literatury. Jiří Trnka knihu jak napsal, tak sám ilustroval. Věnování na původním vydání v rodinné knihovně Trnků napovídá, že byla nejspíše napsána právě pro malého Jeníka – dnes devětapadesátiletý akademický malíř Jan Trnka je jedním za autorů výstavy.
O projektu
Samotnou výstavu tvoří 6 scén, které vycházejí z původní knižní předlohy. Jejich základem jsou animace, které rozpohybují původní kresby z díla Jiřího Trnky. „Na konceptu jsme spolupracovali s tvůrčím týmem, máme sounddesignéra, animátory, techniky a programátory, se kterými jsme vytvořili jednotlivé instalace tak, aby byly skutečně interaktivní. Například jsme vymysleli čidla, která reagují na konkrétní činnost diváka. Naším cílem je to, aby se každý návštěvník výstavy ocitl skutečně uvnitř knihy a prožil si její příběh na vlastní kůži,“ vysvětluje Matyáš Trnka.
Kybernetoskop kombinuje samotné vystavované artefakty s netradiční formou projekcí, která má v součtu téměř dvě hodiny. Promítá se na stěny, na strop, na zem, ve skříni i v hlavě trpaslíka. Výsledná expozice provede návštěvníka šesti atrakcemi, které byly inspirovány původními scénami z knihy. Návštěvník se tedy setká například s mluvící velrybou, kterou v české verzi dabovala Jitka Molavcová a v anglické Tonya Graves: „Jsem ráda, že jsem součástí téhle skvělé instalace, vypadá to ještě líp, než jsem si představovala – a to mám představivost velkou! Moc se těším, až sem vezmu své děti, pro ně to bude velký hit,“ uvedla zpěvačka.
Malí i velcí návštěvníci se také podívají se do nitra velkého trpaslíka skrze “Trpaskop” nebo zjistí, co je to “Štěkafon” - ten zhmotnila původní starožitná skříň, která se objevila na začátku Trnkova filmu Čertův mlýn v roce 1949. Kromě trpaslíka a velryby se v muzeu objeví také sloni jezdící na skateboardu, kteří umí tančit rockenroll i chodit po laně. Přemoudřelá velryba hlasem Jitky Molavcové návštěvníkům přiblíží, proč nejsou velryby ryby, oživí jim některé z Darwinových teorií a pomůže nahlédnout do života na dně oceánu. Výstava je určená jak dětem, tak jejich dospělému doprovodu. A zvláště ti první jistě ocení tříkolkové závody, které jsou pro ně nachystány - protože kdy jindy se můžete v muzeu prohánět na tříkolce?
Trnkova Zahrada 2 v číslech
400m2 – rozloha výstavy
3 roky – délka přípravy
6 atrakcí
120 minut – natočeno / naanimovaného audiovizuálního materiálu
1500 kg – vyrobeno rekvizit
