Nově otevřená Stamichmanova štola

8. srpen 2019, 16:00
Nově otevřená Stamichmanova štola

První uranová štola v ČR, kterou můžete navštívit s pomocí geolokační hry a zažít dobrodružství při hledání a otvírání tajné pokladnice.

  • duben-červen, září, říjen So, Ne 11:00-15:00 (samostatně bez průvodce)
  • červenec, srpen 10:00-17:00 (samostatně bez průvodce)

Potřebné vybavení

  • předem zakoupená vstupenka

Možnost nebezpečí

  • snížené průchody
  • stísněné prostory - nevhodné pro klaustrofobiky
  • ušpinění se

Info o hře

  • dobrodružná hra
  • hra je nadabovaná
  • hraje se v lese
  • hraje se v podzemí
  • omezení v počtu hráčů (min. 1 - max. 5)
  • pohádkový příběh (určené pro děti)
  • převážně interiérová hra
  • technické zajímavosti

Doporučené vybavení

  • bateriová nabíječka mobilu - power bank
  • teplé oblečení

Hra je vhodná pro věk 5 - 99 let

Časová náročnost 43 minut

Vzdálenost 1km

ÚVODNÍ PŘÍBĚH

„To je tedy hrůza!” zlobil se Stamichman, když vylezl na nejvyšší vrchol Králický Sněžník. Asi proto, že je ze všech ochránců hor nejmladší, svěřili mu pouze takové mrňavé hory. Králický Sněžník je vlastně jen jeden hřeben.
„Krakonoš dostal na starosti Krkonoše, kde je nejvyšší hora Česka. Rampušák má Orlické hory ještě i s krásnou Kačenkou. Tak proč jsem já nemohl dostat třeba Šumavu nebo aspoň Krušné hory!?” bouřil Stamichman. A že měl špatnou náladu, hned začal lidem škodit.
Sedlákům na poli rozfoukal seno. Hospodyňkám naházel bláto na sluníčkem vybělené prádlo. Děti zaháněl prudkými deštíky a babky kořenářky vyháněl z lesa kvílející meluzínou.
Teprve po pár dnech se vydal na obhlídku svého království. A začal zjišťovat, že zase až tak malé není. Dokonce je to třetí nejvyšší pohoří v této zemi.
Jednou se zatoulal opravdu hodně daleko do údolí, kde našel rozbourané vesnice, pokácené lesy, nemocnou a hladem umírající lesní zvěř a zbědované poslední přežívající lidi.
Stamichmana se to citelně dotklo. Kdo to mohl udělat? Srdce se mu sevřelo úzkostí. Nikdy předtím necítil takovou bolest. Z očí se mu vyhrnula obrovská slza. Snažil se ji setřít rukou, ale jak se kutálela dolů, ukápla na zem. V místě, kde se slza dotkla země, se skála rozevřela a z hlubin vytryskl křišťálově čistý pramen vody, ve kterém se odrážela azurově modrá obloha. Stamichmana to dojalo a zvolal: „Ať tato voda je podle modré oblohy zvaná Modrava a pročistí každé místo tohoto kraje a přinese nový život a blahobyt každému, kdo se tady usadí. Ať odplaví vše zlé a kraji škodlivé! A já na to budu navždy dohlížet!”
Od té doby si Stamichman Králický Sněžník zamiloval. Z Modravy se časem stala Morava a dala název celému velkému území, kudy protékala.
A aby mu tu nebylo smutno, přizval si za pomocníky babušáky – malá, šikovná a pracovitá stvoření rodící se ve skalách, která ale někdy také natropí spoustu neplechy...