Nina Jirsíková (1910-1978) tančila v nejvyhledávanějších zábavních podnicích 20. let 20. století, kde se potkávala s Karlem Hašlerem, Ferencem Futuristou, Eduardem Kohoutem, Jindřichem Plachtou a mnoha dalšími. Na konci 20. let přešla s tanečníkem a choreografem Joe Jenčíkem – jako jedna z jeho „girls“ – do Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha a ve 30. letech se pak zásadně podílela na tvorbě Déčka Emila Františka Buriana, to už nejen jako tanečnice, ale také jako choreografka a kostýmní výtvarnice.
Vzpomínky Niny Jirsíkové jsou spontánním, poutavým vyprávěním, z něhož čiší Jirsíkové vášeň pro divadlo i velká vůle k životu, kterou osvědčila i ve zkoušce nejtěžší – v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Nina Jirsíková vzpomíná na inscenace, na nichž se podílela, ale především na lidi, které přitom potkala. Dává nahlédnout do divadelního zákulisí, připomíná osobnosti dnes bohužel zapomenuté a nabízí nezvyklý pohled na osobnosti všeobecně známé a na život v koncentračním táboře. Více informací o Nině Jirsíkové přináší článek na zpravodajském portálu Národního muzea Muzeum 3000 (www.muzeum3000.cz).
„Věřím, že Vzpomínky tanečnice, tvořící základ této knížky, potěší nejen ty, kteří se profesně věnují divadlu, ale všechny čtenáře, kteří si rádi nechávají vyprávět historky o divadle, jeho zákulisí a životních osudech slavných,“ uvedla Libuše Hronková z Divadelního oddělení Národního muzea, která připravila Jirsíkové vzpomínky k vydání. Oproti tomu odborné studie zahrnuté do publikace jsou určeny především divadelním a tanečním historikům a teoretikům. V nich je pozornost soustředěna na Ninu Jirsíkovou jako tanečnici, choreografku a pedagožku, pro níž představovala klasická taneční technika nezbytný pohybový základ, kostýmní výtvarnici a umělkyni zachycující osobitým způsobem kulturní atmosféru a především pražský divadelní život 20. a 30. let minulého století.
Kam do divadla - Národní divadlo
