“Kromě vnitřních vytápěných prostor se snažíme i v zimě využít venkovní nádvoří, oživit ho něčím neobvyklým, co obyvatelé v centru Prahy jen tak nezažijí,” říká k nově postavené sauně Matěj Velek z neziskové organizace Pražské centrum. Ta od roku 2017 prázdná a nevyužívaná klasicistní Kasárna Karlín nejen oživuje celodenním provozem a rozsáhlými kulturními a společenskými aktivitami, ale zajišťuje i správu, údržbu a zabezpečení a tím šetří státu jako majiteli objektu miliony korun ročně.
Vedle nabitého únorového programu filmových projekcí, divadelních představení, koncertů a diskusí zvou Kasárna Karlín 16. února v 15 hodin na vernisáž poslední části venkovní výstavy na nádvoří tohoto unikátního objektu uprostřed Prahy. Nové panely naváží na stávající výklad historie budovy. Archivní fotografie a vzpomínky veteránů, kteří zde sloužili, doplní část o znovuotevření Kasáren a plánech do budoucna. Vernisáž bude spojena s prohlídkou jinak nepřístupné staré budovy a pořadatelé prozradí zákulisní historky z renovace. Celá akce je zdarma a každý účastník dostane horký nápoj.
21. a 28. února pak Kasárna Karlín zvou na jediná dvě pražská uvedení představení The Vagina Monologues, dramatu se silnými a stále tabuizovanými tématy, které dává hlas ženám s radikálně odlišnými příběhy. Diváci uslyší o zážitku z asistence u porodu vnučky, netradiční feministické lásce i znásilnění za války.
Celkově přes zimu a po celý rok v Kasárnách Karlín probíhá cca 30 – 35 akcí měsíčně, za téměř tři roky jsou to stovky promítání, koncertů, debat, prohlídek i rodinných aktivit, které přitáhly sta tisíce návštěvníků – i studentů, rodičů s dětmi či seniorů.
Karlínská kasárna vznikla v roce 1844 jako odpověď na problém s kapacitně nedostačujícím ubytováním pro vojáky. Stavby se ujala firma Vojtěcha Kleina, jenž proslul jako stavitel prvního pražského nádraží – dnešního Masarykova. Jedná se o klasicistní pětipodlažní budovu, která se zachovala ve své původní dispozici a mimo několika pozdějších přístaveb na dvoře a úprav interiérů také ve více méně původním stavu. V přiléhající hospodářské budově dnes funguje kavárna, bar, kino, koncertní a divadelní sál, galerie a taneční škola pro děti.
Kasárna Karlín spravuje od roku 2017 nezisková organizace Pražské centrum, jejímž cílem je ochrana, zvelebování, popularizace a oživování zapomenutých či nepřístupných míst v Praze a to mj. prostřednictvím organizace kulturních, vzdělávacích a jiných společenských akcí. Prvním působištěm spolku bylo v letech 2013–2015 Nákladové nádraží Žižkov.
V roce 2016 začíná jednat o využívání karlínských kasáren s Ministerstvem spravedlnosti. Tehdejší ministr Robert Pelikán přišel se záměrem vybudovat na místě justiční palác, a to v horizontu zhruba deseti let. Matěj Velek s neziskovou organizací Pražské centrum se na ministra obrátil s návrhem na dočasné užívání objektu ke kulturním a společenským účelům. Po ročním jednání s ministerskými úředníky se nakonec podařilo dojednat podmínky a v březnu roku 2017 byla podepsána smlouva na tři roky s možností prodloužení. Do výpůjčky dostal spolek tzv. novou budovu a nádvoří s tím, že o využití tzv. staré budovy se bude nadále jednat.
Důležité a zajímavé údaje:
- poprvé pro veřejnost Kasárna Karlín otevřel spolek Pražské centrum 23. června 2017. Na tuto událost dorazilo několik tisíc lidí.
- před otevřením z areálu vyvezl 300 tun odpadu
- roční návštěvnost činí více než 350 000 lidí
- spolek Pražské centrum ušetří státu ročně 3–5 mil. Kč (za 3 roky činnosti tedy až 15 mil. Kč) – správa, údržba, zabezpečení
- 94 % příjmů tvoří příjmy z vlastních aktivit (kavárna, bary, vstupné apod.)
- minulé akce například: koncerty PKF – Prague Philharmonia, festivaly Mezipatra QFF, Surf Film Festival, 4+4 dny v pohybu, Khamoro, KineDok, Festival nahých forem, Koncert pro klima Greenpeace, exhibice slam poetry, debaty Lékařů bez hranic, výstavy, spolupráce s Prague Breakin School, Galerie Karlin Studios, Freecinema, workshopy Organizace pro pomoc uprchlíkům, akce pro veřejnost i klienty Beztíže
- Kasárna Karlín zaměstnávají díky spolupráci s Fokus Praha také duševně nemocné a pomáhají tak jejich začleňování do společnosti
- se stavbou kasáren se oficiálně začalo 3. března 1845 a první vojáci obydlili kasárna po první kolaudaci 23. prosince 1848
- areál se původně jmenoval Pěchotní kasárna císaře Ferdinanda v Karlíně, po rakouském císaři a českém králi Ferdinandovi V. Dobrotivém. Po vzniku ČSR v říjnu 1918 se budova začala nazývat Žižkovy kasárny a za okupace 1939 – 1945 byla pojmenována po německém maršálovi Paulu von Hindenburgovi
- jde o pozdně klasicistní pětipodlažní budovu, jejíž plocha zabírá celkem 1,66 hektaru. Jen severní průčelí objektu měří úctyhodných 168 metrů
- karlínská kasárna zmiňuje také Hašek ve svých Osudech dobrého vojáka Švejka
- v roce 1968 během okupace vojsky Varšavské smlouvy využíval kasárny nezávislý Československý rozhlas k provizornímu protiokupačnímu vysílání
- vojákům sloužila kasárna do roku 2008, od té doby byla prázdná a nevyužívaná
