Pět otázek pro Lenku Langovou
Jaká je podle Vás postava Amy?
Je to normální holka, která ale odmítá dospět, protože vlastně ani nemá proč – žije život, ve kterém nic moc neřeší, jenom si užívá a vůbec nevnímá, jak rychle jí utíká čas. Hodně vydělává, žádné velké překážky v životě překonávat nemusí a domnívá se, že takhle bude moci žít donekonečna. Ve hře ale nastanou problémy, které je nucena řešit a to jí asi nakonec dospět donutí.
Máte se svou postavou něco společného?
Určitě mám, protože stejně jako ona kolikrát něco říkám a v hlavě mi běží něco úplně jinýho. A někdy se taky chovám jako blbec, stejně jako Amy.
Jak vzpomínáte na své první lásky a dobu, kdy vám bylo šestnáct?
Já na tu dobu nevzpomínám úplně v dobrém, nebyla vůbec ideální - měla jsem bouřlivou pubertu a hodně jsem se hledala, takže to bylo opravdu náročný.
A jak jste na tom dneska, přibližně ve věku postavy hry?
Jsem na tom o malý chlup líp, ale nic moc to není.
Jak se Vám hra Můj romantický příběh zkoušela?
Ještě pořád se zkouší! Ale popravdě řečeno, je to pro mě těžké, protože jde o úplně jiný druh divadla, než na který jsem zvyklá. Takže je to trošku boj, ale snažím se a doufám, že to nějak vybojuju.
Lenka Langová
Narodila se v Liberci, herectví vystudovala na praţské Vyšší odborné škole herecké. První angaţmá získala v Moravském divadle v Olomouci. Ve Švandově divadle na Smíchově hrála pohostinsky Lucy (V. Havel: Ţebrácká opera), Emílii (M. Lang: Dávníkové), Ursulu (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic) a Báru (R. Denemarková: Peníze od Hitlera). Hrála také ve Strašnickém divadle, Městském divadle
v Karlových Varech a v ostravském Divadle Aréna. V roce 2010 vstoupila do angaţmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Z rolí: Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ţeny), Marie (N. V. Gogol: Revizor), Stella (T. Williams: Tramvaj do stanice Touha). Hrála také v televizním seriálu Ordinace v růţové zahradě a Znamení koně. V Divadle pod Palmovkou hrála Ţenu v Lorcově dramatu Krvavá svatba.
Pět otázek pro Jana Konečného
Jaká je podle Tebe postava Toma?
Tom je podle mě mainstreamový třicátník, bez urážky. Práce, bar, kocovina, práce, koncert nebo třeba volejbal ... Mám takové kamarády.
Máš se svou postavou něco společného?
Jsme s autorem hry vrstevníci, myslím, že při psaní čerpal asi nejen z vlastních zážitků a zkušeností. A myslím, že s postavou Toma máme společného hodně, možná víc, než si chci přiznat. Jen bych řekl, že to co se Tomovi děje a jaké peripetie řeší, já prožíval zhruba před šesti lety ... Což není zas až tak dávno.
Jak vzpomínáš na své první lásky a na dobu, kdy Ti bylo šestnáct?
To byly krásné časy! Ale teď je to neméně hezké!
A jak jsi na tom dnes, přibližně ve věku postav hry?
Jsem šťastný, vše je tak, jak má být - jaké si to uděláš, takové to máš.
Jak se Ti hra Můj romantický příběh zkoušela?
Herci takové roli říkají "kláda" a já jsem rád, že můžu tuto "kládu" zkoušet a hrát.
Jan Konečný
Narodil se v Praze, herectví vystudoval na DAMU. Členem Divadla pod Palmovkou je od října 2007. Z rolí: Charlie Babbitt (D. Gordon: Rain Man – za tuto roli byl v širší nominaci na Cenu Thálie), Christopher Wren (A. Christie: Past na myši), 2. parašutista (J. Suchý, J. Šlitr: Kdyby tisíc klarinetů), Wally Wilkins (N. R. Nash: Pozor, jaguár!), Billy Bibbit a Ruckly (D. Wasserman: Přelet nad kukaččím hnízdem), Mr. Forbright (M. Cooney: Nájemníci pana Swana), Junior (P. Kohout: August August, august) aj. Účinkuje také v Divadle Aqualung. V inscenaci Shakespearova Snu noci svatojánské uváděné ve Východočeském divadle v Pardubicích ztvárnil roli Puka. Hrál v televizních seriálech a filmech Zdivočelá země, Ordinace v růţové zahradě, Tajemství. Je drţitelem Ceny Jiřího Adamíry pro mladé začínající umělce.
Text: Ladislav Stýblo
Foto: archiv divadla a Leoš Skokan
