Ve dnech 7. – 16. března se Centrum DOX stane jednou z pražských scén mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jeden svět věnovaného problematice lidských práv. Promítnuto bude celkem 21 filmů, které byly vybrány na základě tematických a dramaturgický souvislostí s aktuálními projekty i dlouhodobým zaměřením Centra DOX. Diváci budou mít příležitost zhlédnout jak klasické projekce, tak filmy ve speciálním VR kině a kratší experimentální projekty v prostorách VR #DATAMAZE.
V Auditoriu Centra DOX bude promítnuto 10 dokumentárních filmů, které se drží tradičnějších reportážních poloh. Po každé projekci bude následovat diskuse s autory filmu. Centrum DOX je ale také jediným festivalovým místem, kde bude představena rozsáhlá VR sekce. Ve speciálně uzpůsobeném VR kině v prostorách auditoria bude promítnuto 6 filmů, které využívají VR technologie. Dalších 5 VR projektů o délce 8–12 minut experimentujících s novými technologiemi bude představeno ve speciálně uzpůsobených kójích v prostoru VR #DATAMAZE, který kriticky reflektuje zpětné působení počítačové a internetové kultury na náš každodenní život.
Tvůrci filmů využívající VR technologie se snaží divákovi nabídnout prožitkové rekonstrukce a zjednodušit mu proces poznávání. S pomocí nových atraktivních metod jej vtahují do historických událostí nebo ho například uvádějí do šamanských vizí a dalších těžko předatelných situací a stavů. Využívání VR technologií – od dnes již klasických 360° videí po hologramové galerijní experimenty použité například ve filmu Terminál 3 pakistánského režiséra Asada Malika už přitom nelze vnímat jako pouhé experimentování. Stávají se médiem s jedinečným místem v současném audiovizuálním prostředí.
K filmům využívajícím tyto metody patří také snímek Pozvedni hlas režisérky May Abdally, ve kterém je divákovi umožněno zapojit se vlastním křikem do povstání anglických sufražetek. Ve filmu Obžalovaný č. 2: Walter Sisulu režisérů Gilles Portea a Nicolase Champeauxe může zase divák prostřednictvím dobových audionahrávek a 3D uhlové vertigo kresby na vlastní kůži zažít klíčové momenty nechvalně proslulého procesu s čelními představiteli ANC (Afrického národního kongresu), kteří bojovali za práva černochů a proti apartheidu.
Princip hry a pohybu v digitálním prostředí jako nástroj poznávání využívá ve svém filmu Všechna stvoření vítána také německá režisérka Sandra Trostel. Divák se vydává na cestu v kreslené raketě a formou interaktivní hry prochází postupně sedmi „levely“, z nichž každý reprezentuje určitý stupeň vhledu do volnomyšlenkářské hackerské filozofie. Ve filmu #FollowMe se nizozemští režiséři Nicolaas Veul a Duco Coops pro změnu snaží ukázat, co se děje za oponou Instagramu, který lidé často vidí jen jako výkladní skříň, kde si mohou dělat reklamu.
Část programu je věnovaná tématu uprchlictví. Dramaturgicky navazuje na řadu starších i novějších projektů Centra DOX. Připomeňme alespoň multimediální projekt I WELCOME, v němž se světoví spisovatelé a umělci vyjadřovali k migrační krizi, výstavu Před očima: příběhy Iráku odkrývající divákovi neznámé podoby této blízkovýchodní země nebo scénickou kompozici Útočiště uváděnou aktuálně v Centru DOX tanečně-divadelním souborem Farma v jeskyni. Režisér Viliam Dočolomanský se v ní inspiroval rozhovory s komunitou mladých lidí dnes žijících v Londýně, kteří na útěku prožili krajní životní situace.
Z promítaných filmů se k tomuto tématu vztahuje autobiografický animovaný seriál Všechny vůně Iráku, jehož režisér a kreslíř Léonard Cohen vypráví hravou formou, jak se v roce 1989 přestěhoval z rodné Paříže do Iráku, kde našel druhý domov. Film francouzského režiséra Michela Toesca Kam tě vítr zavane pro změnu popisuje život francouzského farmáře, který navzdory odporu úřadů pomáhá uprchlíkům na francouzsko-italské hranici v údolí řeky Roya. Do jeho života zasáhly světové dějiny a on se na ně snaží reagovat, jak nejlépe dovede.
Z filmů natočených s využitím VR technologií do této kapitoly spadá například film Nikde, a přece někde, který divákovi s pomocí nástrojů virtuální reality předává vjemy dítěte, které se nachází v lůnu matky během jejího strastiplného útěku před válkou. Britská režisérka Carolina Marconi se v něm s pomocí „prožitkové“ rekonstrukce snaží zhmotnit lidské stavy mysli, které prostřednictvím tradičních médií nelze dobře uchopit.
Řada promítaných filmů tematicky navazuje na nedávný projekt Centra DOX – výstavu Vítejte v těžkých časech. Známý nizozemský kurátor Erik Kessels se v ní pokusil analyzovat příčiny nezájmu veřejnosti o závažné problémy dnešního světa: terorismus, války, chudobu, totalitní režimy či stavění zdí dělících kultury a národy. A také to, jaký vliv mají na tuto situaci média.
Snímek Bellingcat – Pravda v postpravdivém světě nizozemského režiséra Hanse Poola odhaluje pozadí práce této respektované organizace, která se snaží vyšetřovat sestřelení letu MH-17, bombardování civilistů v Sýrii nebo otravu agenta Sergeje Skripala a další případy obestřené nejasnostmi umocněnými cílenou digitální dezinformací. Film Nultý den americké režisérky Yasmine Elayat využívá VR technologie, aby divákovi přiblížil práci anonymních hackerů, kterým se s pomocí sofistikovaným „počítačovým červů“ podařilo vyřadit z provozu tisíce íránských centrifug v závodu na obohacování uranu.
V oblasti „digitálního bludiště“ se pohybuje také snímek Sakawa režiséra Bena Asamoaha, který se vydal do Ghany, aby zjistil, kdo odesílá e-maily s oznámením, že jste vyhráli v loterii, a kdo se doopravdy skrývá za profily vnadných žen na internetových seznamkách. Našel celé komunity, které se snaží vymanit z chudoby tím, že lidem z bohatých zemí zprostředkovávají jejich nenaplněné touhy.
Řada uváděných filmů je pak věnována snahám prolomit mlčení a za cenu osobních obětí usilovat o nastolení svobodnějších a spravedlivějších poměrů. Egyptský režisér Mohamed Siam vypráví ve filmu Amal velice osobní příběh patnáctileté dívky, jež stojí po boku svých kamarádů v čele protestů za spravedlivější a svobodnější Egypt. Obstát ve společnosti, v níž dominují muži, je však pro ni stejně náročné jako najít novou tvář pro svou zemi. Film Everything Must Fall jihoafrického režiséra Rehada Desaiho je založený na výpovědích studentů, kteří se na univerzitě Witwatersrand postavili za finančně dostupné školství a proti systematickému vylučování chudé černošské populace z vyššího vzdělávaní.
Z filmů natočených s využitím VR technologií do této kapitoly spadá film S páskou přes oči íránských režisérů Navida Khonsariho a Vassiliki Khonsariho. Jejich projekt využívající virtuální realitu přibližuje příběh jednoho z anonymních novinářů, který během revoluce v Íránu v roce 1979 odkrýval násilné propagandistické praktiky nových vůdců.
VR Kino
Ve VR kině se hrají každý den tři pásma filmů v konkrétní časy. Diváci jdou na projekci jako do klasického kina. V každém slotu jsou dva krátké VR filmy, celková doba návštěvy VR kina tedy nepřekračuje 30 minut. VR kino má kapacitu 30 míst a rezervace probíhají buď online nebo přímo v galerii DOX.
VR #DATAMAZE
Divák si za danou vstupenku může vyzkoušet v rozmezí jedné hodiny minimálně dva projekty, pokud mu zbude čas, může stihnou i více projektů. Každý divák si určuje přesný čas příchodu na exhibici v rezervačním systému. Pokud návštěvník nepřijde včas, jeho místo může být poskytnuto dalším zájemcům. Při příchodu na exhibici si u hlavního koordinátora může každý návštěvník rezervovat jeden projekt, na který bude mít přednostní vstup. Zájemcům o konkrétní projekty tedy doporučujeme přijít alespoň 15 minut před začátkem jimi zakoupeného slotu.
