Kabinety - mistrovská díla uměleckého řemesla manýrismu a baroka - UPM Praha

Čechy patřily ještě v období mezi světovými válkami k západoevropským zemím s nejvyšší koncentrací šlechtických historických sídel (vzhledem ke své rozloze). Tato sídla tu přirozeně tvořila zázemí pro rozsáhlé sbírkové fondy, shromažďované po celé generace, jež byly, a dodnes namnoze jsou, organickou součástí evropského kulturního dědictví. 

Cena vstupenky: 80-150 Kč
Kabinety - mistrovská díla uměleckého řemesla manýrismu a baroka - UPM Praha
  • Adresa:
    17. listopadu 2
    Praha 1 110 00

Tragické události druhé světové války a krajně nešťastné poválečné politické uspořádání střední Evropy znamenalo pro České země náhlé zpřetrhání mimořádně bohatých kulturních tradic a společenských vazeb. Dosavadní vývoj se tak s koncem druhé světové války stal definitivně uzavřenou epochou. Historická sídla i se sbírkovými inventáři násilně převzal do vlastnictví stát a z nich velká část postupně přešla do odborné správy Státní památkové péče. I přes značné ztráty v čase společenského chaosu 40. a 50. let minulého století, spravuje v současnosti Národní památkový ústav úctyhodné množství někdejších aristokratických sídel s alespoň částečně dochovaným vybavením původním mobiliářem (z toho jen malá část byla v devadesátých letech navrácena v restitučních řízeních původním majitelům). K tomuto se řadí uměleckořemeslné sbírky několika muzejních institucí, jež vznikaly od konce 19. století z cílených nákupů, donací (a v poválečných letech případně i zařazením státních konfiskátů).

V tomto vzácném fondu historického mobiliáře vyniká poměrně obsáhlý soubor kabinetů jako typologicky a výtvarně výjimečný, dobově příznačný fenomén, nejen v oblasti historického nábytku, ale v rámci uměleckého řemesla vůbec.

Kabinety 16. a 17. století patří k nejzajímavějším výkonům v historii uměleckého řemesla. Už prvotním posláním jako schrána pro uschování drahocenných předmětů a svým výrazně artistním charakterem se kabinet vymyká běžným kategoriím utilitárně podmíněného nábytkového umění. Jeho kořeny v různě modifikovaných podobách lze sledovat již ve vyspělých kulturách starověku. Přední místo zaujímal v luxusním mobiliáři panovnických dvorů evropského novověku. Svou vrcholnou roli sehrál v éře manýrismu a časného baroku, kdy se jako „Kunstkammer en miniature“ stal svébytným uměleckým dílem, reprezentujícím složitý myšlenkový svět idejí novověké přírodní filosofie. Na vzniku těchto náročných realizací se spolupodílela řada řemeslných a výtvarných disciplin. Ze součinnosti ebenistů, rytců, řezačů kamenů, zlatníků sochařů, malířů a dalších specialistů vznikala jedinečná díla určená pro rezidence monarchů a velmožů. V této době kabinet také začal být vnímán a oceňován jako vzácný sbírkový artefakt, honosný exponát, jako součást osobní reprezentace. Řada nejvzácnějších kusů byla vytvořena pro účely vysoké diplomacie jako dary panovníků a šlechticů. Spolu s významnými malířskými a sochařskými díly se v minulosti kabinet stal přímo synonymem přepychu, bohatství a moci.