Vernisáž výstavy Martin Froulík - Galerie Sýpka
Martin Froulík se narodil v roce 1986 v Čeladné a vyrůstal ve Frýdlantě nad Ostravicí. Beskydská krajina je v něm sice hluboce zakořeněna, ale od středoškolského studia až do současnosti je spjat především s Ostravou.
Absolvoval malířský ateliér Aleše Hudečka na ostravské Střední umělecké škole a následně ateliér Nových médií Jiřího Surůvky na Fakultě umění Ostravské univerzity v Ostravě. Ač je Froulík bytostný malíř, můžeme se v jeho tvorbě setkat také s instalacemi a objekty. Někdy využívá také rostliny, jejichž pěstování se ve volných chvílích věnuje. Od své samostatné tvorby občas odbíhá k tvorbě kolektivní –
vystupuje totiž ve dvoučlenné dadaistické performační skupině Pornoret, která se zabývá podstatou samotné existence.
Ve svých surrealisticky laděných dílech zobrazuje světy lidí a přírody. Inspiruje se různými přírodními nebo technickými skrumážemi, z nichž vytáří siluety, tvary nebo nečekané souvislosti. Mnohovrstevnatými plochami vybízí diváka ke hledání a rozklíčování snových příběhů. Různorodé narativní přístupy v obraze jsou v podstatě přetavené básně, texty či historické reminiscence.
Froulík nejčastěji používá akryly a spreje a pracuje s nimi dvěma různými způsoby: buď je nanáší na plátno pomocí šablon, nebo barvy přes sebe různými technikami vrství. Papírové šablony obvykle vystřihuje ve formátu 1:1 k velikosti daného plátna. Jsou jednorázové a bývají vyrobeny z jednoho kusu papíru. Froulík šablony nepředkresluje, tvoří je spontánně během procesu. Obecněji pak ve své tvorbě pracuje s vrstvením vizuálních polí, kterým se pozorovatel obrazu může věnovat. Tyto pole však na sobě nejsou nezávislé, vždy spolu koexistují. Podkladové vrstvy vymezují základní ladění obrazu, linie definují naraci a technické a materiálové provedení dotváří emoci.
„Krajiny v mých obrazech jsou abstraktní a imaginární. Lidé, zvířata a také rostliny jsou buď součástí té krajiny, nebo se od ní odlišují materiálem - mohou být kamenné, dřevěné, železné nebo skleněné. Moje současná práce je silně ovlivněna projektem z roku 2019 s názvem Gobe Line. V té době jsem vytvořil dva objekty zobrazující lidské a zvířecí postavy, které byly propojené různými druhy kabelů. Zčásti levitující, zčásti uvězněné. Od té doby vyjadřuji tento pocit v linearitě, kterou přenáším do svých obrazů pomocí drátů a roxorů,“ komentuje Froulík svou aktuální tvorbu.